Tuhle kapitolu věnuji mary0086
,,Je všechno v poho? " ,,Jo,dík." byla jsem na něj naštvaná, každej normální kluk by mě chytil ,ale mistr Andrew se mi jenom smál.Asi si toho všiml tak už radši nic neříkal. Zvedla jsem se a namyšleně vyšla schody do druhýho patra.
Andrewovi jsem hned odpustila ,nemůžu se na něj přece zlobit.
A pak pokračovala dlouhá éra nudných hodnin. Děják ,čeština ,ájina ,informatika. Konečně zvoní ,tenhle den byl k smrti nudnej. Dojdu ke skříňce a vypadne lísteček. ,,DNESKA V PĚT PŘED ŠKOLOU." kdo to asi bude ,koukala jsem do toho i když už jsem si to pětkrát přečetla. ,,Áaaa lísteček, jak romantické." smály se mi holky. Uvědomila jsem si co dělam a rychle jsem papírek strčila do kapsy.
Doma jsem chodila sem a tam.Byla jsem totálně nervózní. Čas lezl jak šnek.Kdo to asi bude? ,,Brigitt všechno v pořádku?" zvedla obočí máma . ,,Jo jo ."usmála jsem se a dělala ,jakože si čtu. Máma mi asi nevěřila ,ale nemohla jsem jí to říct ,pak by bylo zase milion otázek kolem.
Schylovalo se k pátej a tak jsem vyrazila. Byla jsem hrozně nervózní ,ještě nikdy jsem s nikym venku nebyla. Já vim asi je to divný .
Blížila jsem se ke škole . ,,Někdo tam stojí!" vykřikla jsem. Někdo kolem prošel ,asi si o mě musel něco myslet. Jdete si takhle v klidu po ulici a najednou někdo vedle vás vykřikne NĚKDO TAM STOJÍ ,jako vážně?
Tak jak se vám líbí moje kniha (*^▽^*)
