Začátek

145 6 2
                                    

Máma je fajn ,ale někdy prostě nedokáže pochopit ,že už mi neni 5 let.Třeba jednou .Vzbudim se v sobotu v 10 hodin a máma na mě začne křičet ,že ostatní holky vstanou v osm a jdou pomáhat.Tak určitě.

,,Ahoj Brigitt." zdravili mě spolužáci ,když jsem přišla ke skříňkám. ,,Tak jak sis užila víkend?" nenápadně se zeptal Andrew. ,,Nic zajímavýho a ty?" je božskej má modrý oči a krátký blonďatý vlasy. Možná slyšel jak mi tluče srdce.Pak jsem si uvědomila ,že na něj koukám jak na boha a proto jsem rychle sklopila oči. ,,Docela fajn ,byla u nás sestřenice." byl úplně klidný. Usmála jsem se.

Hned jak odešel začala jsem vyvádět.Naštěstí to viděla jenom moje kámoška Kate. ,,Neboj ,jednou tě určitě požádá." mrkla na mě Kate,ale pak začalo zvonit a my jsme rychle běžely do třídy .Celou hodinu jsem na něj koukala. Je prostě nádhernej.

Při občance bereme etiketu chování a tak každou hodinu předvádíme ,jak se má správně stolovat ,jak se máme chovat v restauraci a tak.Moc jsem učitelku neposlouchala ,protože jsem stále koukala na Andrewa.Najednou jsem slyšela něco jako : Brigitte a Andrew nám předvedou jak se chovat na večeři. Áááááááá zařvala jsem v duchu.

Všechny holky mě probodaly svými pohledy ,takže jsem se na ně jen usmála a rychle se otočila.Andrew už čekal před tabulí . Začaly se mi potit ruce. Sedli jsme si ke stolečku s umělou kachnou na obrovským tácu ,dvěma talíři a džbánem "vína". Andrew si sedl a já to po něm zopakovala.Chtěla jsem nalít "víno" když mi to nějak vypadlo a vylila jsem to Andrewu na hlavu. ,,Do prdele." vyjekla jsem. Doufám ,že to nikdo neslyšel.

BrigitteKde žijí příběhy. Začni objevovat