Multivers v ohrožení

21. Návrat

O pět let později.

Ink.POV.:

Už je to pět let od dne, kdy zmizela Nyx a Lif se jí začala snažit vrátit.

Uběhlo to tak rychle.

Ale díky Lif se já a Error nemusíme starat o multivers. Rovnováhu udržuje Lif.

Má určitě hodně práce. Jen pro mě to bylo namáhající.

Zrovna ležím v posteli a čekám, kdy se má láska vedle mě probudí. Vypadá tak sladce.

Pohladím ho po tváři a dám menší polibek na čelo. Najednou je jeho překrásné oči otevřou a na jeho rtech se objeví úsměv.

„ DoBrÉ rAnKo. ” řekne Error s úsměvem a přitáhne si mě blíže k sobě.

Naše rty se na delší dobu spojí a v rytmu se začnou pohybovat. Na chvíli se od sebe otáhnem a podíváme vzájemně do očí.

Než ale Error stačí něco udělat dál,  vběhnou do našeho pokoje děti.

„ Tati! Mami! Dobré ráno! ” zakřičí PaperJam a Gradian a začnou skákat na posteli.

Jen se začneme smát a já přitáhnu obě děti do objetí přičemž Error obejme nás všechny.

„ Tak dobré ráno všem a teď se rychle běžte převléknout z pyžama, ať může mamka udělat ke snídani palačinky. ” řeknu a děti znovu odběhnou pryč.

„ A tAťKa BuDe MaMcE pOmÁhAt PřI vAřEnÍ. ” prohlásí Error a oba se převlékneme.

Společně scházíme schody z druhého patra do hlavní haly směrem do kuchyně, ale v tu chvíli někdo zaklepe na dveře.

„ Jdu tam! ” prohlásím a otevřu dveře, kde k mému překvapení stojí Lif.

„ Lif? Co tu děláš? Děje se něco? ” zeptám se a ona jen přikývne.

„ Můžu si s tebou rychle promluvit? ” rychle se zeptá a nervózně si hraje s vlasy.

„ Ruru, mohl by jsi dětem udělat palačinky? Potřebuju si popovídat s Lif. ” zakřičím do baráku.

„ JaSnÁ vĚc! ” odpoví Error a já se s  Lif vydám na zahradu, kde se posadíme ke stolu.

„ Tak copak se děje? Něco s Nyx? ” optám se když nic neříká.

„ No asi znám způsob jak dostat Nyx zpátky, ale má to jeden háček. ” řekne a ukáže mi už správený a zářící náhrdelník, který patří Nyx.

„ Tak přeci bez nějakého problému bychom se neobešli, ne snad? Povídej co bude potřeba. ” uchechtnu se a odvrátím zrak od náhrdelníku.

„ No, jenom jestli by jsi mě nějak dostal do Voidu? ” zeptá se Lif a já se zarazím.

„ DĚLÁŠ SI SRANDU?! Jak tě tam mám asi dostat, když nevím jak tě dostat zpátky? Co když se nevrátíš? Jak se chceš dostat zpátky? ” zaječím a kouknu na její obličej. Vypadá smutně.

„ Slibuju ti že se vrátíme obě, vážně! Nemusíš se bát. Všechno bude v pořádku. Jen mě tam dostej. ” poprosí se smutným výrazem.

Jen otočím zrak a přikývnu.

„ Dobře. Dostanu tě tam. Pod podmínkou že vám nic nebude až se vrátíte. ” řeknu a vytáhnu svůj velký štětec.

„ Moc děkuju a neboj zvládneme to. ” řekne již odhodlaně.

Jen si oddechnu a vytvořím portál ze všech barev.

Lif rychle skočí dovnitř a portál se hned zavře. Bože, ať se vrátí obě živé a zdravé.

Lif.POV.:

Když jsem skočila do portálu tak jsem dopadla na studenou zem Voidu. Voidu je úplně černý a Anti Void bílý, takže to tu vypadá jak v nějakém hororu.

Je tu docela zima. Musím co nejrychleji najít Nyx. Zvednu se a začnu chodit okolo.

Po asi tak deseti minutách chození si všimnu něčeho ležet na zemi. Rychle se k tomu rozeběhnu.

„ Nyx! Jsi to ty? ” zakřičím při běhu, ale ani se nehne. Když k ní přiběhnu tak je to opravdu ona.

Rychle jí nandám její náhrdelník, který se hned rozzáří dokud po chvíli nezhasne.

„ Nyx! Nyx! Slyšíš mě? ” rychle se optám a položím si její hlavu na můj klín.

Najednou se její  zářivě modré oči pomalu otevřou a podívají se na mě.

„ Sestřičko.....