Multivers v ohrožení

15. Plán?

Nightmare.POV.:

Když jsem s Muffet konečně došel k základně naskytl se mi pohled na menší shromáždění před dveřmi.

Všichni si povídali a Nyx tam samozřejmě nemohla chybět. Jenom byla od všech daleko.

Pomalu jsem k ní došel a Muffet jsem položil na zem.

„ Co se tu děje? " zeptal jsem se a opřel se o zeď vedle Nyx.

„ Už tady takhle byli když jsem přišla." řekla a podívala se na skupinku.

„ Ty jsi někam odešla?" zeptal jsem se a podíval se na ni. V jejím obličeji byla vidět náhlá panika. Odtáhla se od zdi a odvrátila zrak k lesu.

„ Možná. .....Měla jsem práci. " řekla a s naštvaným pohledem odešla ke dveřím, kde všechny odehnala dovnitř.

Jen jsem se s tázacím pohledem podíval na Muffet a pomohl jí dovnitř na pohovku.

Nyx.POV.:

Když už jsem vešla dovnitř všichni se za mnou přidali a šli do různých pokojů.

Kde je Ink a Error?

Po delším hledání mě napadlo se podívat do sklepa. A ani trochu jsem nelitovala výhledu, který se mi naskytl.

Error sedící na pohovce a Ink opřený o jeho hruď na něm a společně se objímali.

Radši je nechám o samotě.

Vyšla jsem nahoru a šla se podívat do obýváku kde byla většina zdejší populace.

„ Měli bychom vymyslet plán. " řekla jsem všem a podívala se okolo.

„ Nemůžeme to nechat na zítra stejně je už pozdě. " řekl otráveně Dust a rozbalil se na pohovce.

„ A co takhle nejdříve zajistit více spojenců? ” dodal Dream a sedl si na schody vedle mě.

„ Ale koho? ” zeptal se Cross a odvrátil zrak od svého meče.

„ No u nás to bude Killer a Horror. ” řekl Nightmare s unaveným pohledem.

„ U nás Outer a možná Lust ale určitě seženeme více lidí. ” řekl Blue a podíval se na ostatní s nadějí v očích.

„ Jo, to by asi šlo. Tak zatím budeme moct jít spát. ” řeknu a všichni se pomalu odeberou do místností s postelemi.

Jediný kdo zůstal byl Nightmare.

„ Děje se něco? ” zeptala jsem se a otočila se k němu.

„ Nevadilo by ti kdybychom si popovídali venku? ” zeptal se s ne úplně příjemným úsměvem.

„ Klidně. ” rychle odpovím a vyrážím ven kde se opřít o zeď vedle dveří.

Nightmare zaklapl dveře a jeho úsměv hned zmizel.

„ Řekni mi jediný důvod proč bychom ti měli věřit a poslouchat tě? ” řekl Nightmare a opřel se o zeď vedle mě.

„ Ink mě zná a ví kdo jsem. Můžete mi věřit. Sama jsem vás i zachránila. ” řeknu s úsměvem a podívám se k lesu naproti základně.

„ A ty sama víš že naším protivníkům nevěřím. Nemám důvod věřit tobě. A o záchranu nikdo neprosil. ” odpověděl naštvaně Nightmare a já se na něj jen usměji.

„ Nemáš moc na výběr pokud chceš přežít. ” řeknu a vrátím se domů jenže mě ještě chytí za ruku Nightmare.

„ Dávej si pozor na jazyk. Dokážu tě zabít kdy budu chtít. ” řekl vztekle Nightmare a dívá se mi přímo do očí.

Jen se podívám jak mi drží zápěstí a pak na jeho obličej. Jen se usměju.

„ Aby ses pak nedivil. ” řeknu a vyrvu ruku z jeho sevření a vejdu dovnitř bez jediného dalšího pohledu zpátky.

Měla bych si odpočinout, zítra bude spousta práce. Svalila jsme se v obýváku na pohovku a ve chvíli usnula.

Nightmare.POV.:

Tak strašně moc mě naštvala. Co si o sobě myslí?

Ještě si to s ní budu muset vyřídit...