,,Ona mi umřela, umřela."
,,Šš.. To bude dobrý." Niall se mě snažil utěšovat.
,,Děláš si srandu? Ona umřela. To nebude Dobrý!" Šíleně jsem brečela.
,,Zlato, zkus se uklidnit. Já vím, je to pro tebe hrozné, znaly jste se půlku života, ale přestaň brečet, Prosím." Řekl Louis a chytil mě za ruku.
Oni nechápali jak mi je. Proto jsem šla za Harrym do pokoje. On jediný chápal jaké to je když někdo blízký umře.
,,Už jsem to slyšel. Pojď ke mě El."
,,Harry, Já to bez ní nezvládnu. Nejenom, že mi umřel jeden z nejdůležitějších lidi v mém životě, ale rozpadlo se naše duo. A Já to jěště musím říct jejím rodičům.."
,,El. Já ti pomůžu jako ty mě s Gemmou. Zvládneme to." Pohladil mě po vlasech.
,,Pojď dolu za klukama. Dořešíme to."
Kluci za me zavolali rodičům Vendy. Byla jsem jim vděčná. Nezvládla bych to.
,,Děkuju kluci. Moc to pro mě znamená."
Po zbytek dne jsem byla zalezlá doma. Když bylo kolem paté, přišel za mnou Louis.
,,Nemáš hlad nebo tak něco?" Zeptal se ustaraně.
,,Ani ne, ale Děkuju, že se o me tak staráte. Nebýt tohohle výletu a celkové zápletky s vámi. Nic by se nestalo. Vendy by nepoznala Luka, Já bych se nezamilovala, nezpívaly by jsme s Vendy před tisíci lidí.. a neumřela by. I tak vám moc za všechno dekuju. Byla to úžasna zkušenost. Všechny zážitky." Snažila jsem se nebrečet.
,,El." Na víc se nezmohl. Dala jsem mu pusu na líčko jako poděkování. Měla jsem v hlavě plán. Musím jej uskutečnit.
