Merry Christmas {Ereri/Riren} ✔

7.Prosinec 💖

Pohle Levi.

Nastal další den. Probudil jsem se ve svém pokoji. Ani nevím jak jsem se tu ocitl. Dnes bylo 7.Prosince a já jsem slíbil že Erenovi mu to řeknu, proč jsem byl na ulici. Vylezl jsem z postele a šel jsem si udělat ranní hygienu. Oblíknul jsem se a šel dolu do kuchyně. V kuchyni už čekal Eren, který měl připravenou snídani. Šel jsem teda za ním.

,,Dobré ráno Erene." pozdravil jsem ho a sedl jsem si ke stolu.

,,Dobré Levi, až dosnídáš, tak pak příď za mnou do obývacího pokoje." řekl a odešel...

Byl jsem sám ale mohl jsem přemýšlet, jak to budu vyprávět. Vstal jsem a odnesl jsem talíř. Šel jsem teda za Erenem, který kouká na zprávy. Když mě zbystřil, vypnul televizi a otočil se na mě .

,,Tak povídej."

Nadechl jsem se a mohl jsem mluvit.

,,Začalo to asi, když my bylo 5. Měl jsem maminku, která mě měla ráda. Byla šťastná když jsem se narodil. Otce jsem nikdy nepotkal. Netušil jsem co dělá mamka za práci. Vždycky chodila do práce večer a vždy se vracela brzo ráno. Nikoho jsem nepotřebovali. Byl jsem jenom já a mamka. Ale..."

,,Ale co Levi?"

,,Ale po roce byla mamka zabita. Našli jí v jedné uličce. Brečel jsem. Kdo by nebrečel, když vám zemře někdo milovanéhý. Dali mě do děcáku. Tak se mi začali smát, kvůli mé výšce a jak vypadám... Bylo mi 15, takže jsem si mohl hledat brigádu. Ale vždycky, kdy jsem si něco našel, tak mě odmítli. Nevěděl jsem co dělat, děcáku mě neměli rádi. A vracet se my nechtělo. Seděl jsem venku na lavičce a přemýšlel jsem kam půjdu, byla tma. Už zpátky se mi nechtělo a prosit je nebudu. Ale pak jsem někoho potkal, byl to vyšší muž, blonďaté vlasy a modré oči. Byl starší. Ptal se mě co dělám sám tak pozdě venku. Všechno jsem mu řekl, věřil jsem mu. A to byla chyba. Vzal mě s sebou domů. A tam...."

Na chvíli jsem mlčel, Eren se díval soucitným pohledem.

,,Levi, nemusíš to vyprávět když nechceš. Pochopím to." řekl.

Ale já jsem zakroutil hlavou.

,,A tam mě znásilnil, prý budu jeho hračka. Ve skřínce měl věci. Myslím tím hračky, které na mě používal každý den. Takhle to trvalo 3 roky. Jednou mě zapomněl zavřít a já jsem měl příležitost utéc. Udělal jsem to, utekl jsem. No pak jsem bloudil uličkami. Kde jsem potkal ty grázli, který si taky chtěli užít. Ale pak jsem potkal Anděla, který mi zachránil život a dál mi druhý domov." dořekl jsem svůj příběh...

Eren se na mě díval smutným obličejem. Ale já jsem se na něho usmál. Eren měl pravdu ulevilo se mi. Měl jsem lepší pocit.

,,Levi, nevím co na to mám říct. Je mi tě tak líto."

,,Erene, nemusí a děkuju ti, za to co jsi pro mě udělal."

,,A můžu se na něco zeptat?"

Přikývl jsem.

,,Jak se jmenoval ten chlap?"

,,Myslím že Erwin."

Eren najednou ztuhnul ale měl naštvaní vyraz. Jako kdyby chtěl někoho zabít...

,,Erene?"

,,Já ho znám Levi. Pracuje pro mě." řekl.

Další kapča...Tak jak se máte a jak se těšíte na vánoce...