Merry Christmas {Ereri/Riren} ✔

5.Prosinec ✨

Vstál jsem dřív než Levi, podíval jsem se na hodiny které ukazovaly 6 ráno. Podíval jsem se na Leviho jak v klidu spál. Neuvědomil jsem si, že je tak roztomilý. Vylezl jsem z postele a šel do koupelny udělat hygienu. Když jsem měl vše v hotové. Šel jsem do kuchyně aby udělal snídani. Udělal jsem jen jednoduchou. Vajíčka, slanina, toust a tomu dva čaje. Podíval jsem se do kalendáře.

,,5.Prosince."

..Dobré ráno."

Otočil jsem se a uviděl rozespalého Leviho. Byl k sežrání. Vzal jsem dva talíře, odnesl je na stůl a přinesl jsem čaj. Ted jsem si něco uvědomil. Misím se pak Leviho zeptat.

,,Děkuji." poděkoval Levi a začal jíst.

,,Nemaž zač." taky jsem začal jíst.

Po dobé snídani, jsme šli se převlíknout. Vzal jsem si na sebe sako. Ale při tom svlékaní, jsem cítil něčí pohled. Otočil jsem se. Zíral na mě Levi. Ani se nedivím, když mám vypracované tělo. Nechal jsem ho chvíli zírat a pak jsem promluvil...

,,Tak co, dokoukal ses?" řekl jsem se smíchem.

Levi jsi uvědomil co udělal, rychle se otočil. Všiml jsem si, že byl celý červený. Rychle se převlíknul a šel dolů.

,,Omlouvám se" řekl předtím než šel dolů.

Jen jsem zakroutil hlavou a vyrazil za ním. Obul jsem si boty, vzal jsem klíče od auta nějaké dokumenty a mohly jsme vyrazit. Už předtím jsem mluvil s Arminem. Aby měl na starost Leviho, aby mu pomáhal. Věřil jsem Arminovi. Když jsme tam dorazily zaparkoval jsem v garáži. Vyšly jsme ven, kde v hale čekal Armin a usmíval se.

,,Ahoj Erene" pozdravil mě můj nejlepší přítel.

,,Ahoj Armine tak taky ti ho vedu." řekl jsem.

Armin se podíval na Leviho a Usmál se. Natáhnul k němu ruku.

,,Ahoj jsem Armin. Doufám že si budeme rozumět." řekl.

Levi též natáhnul ruku.

,,Levi." řekl

,,Tak fajn kluci, jdu do své kanceláře. Armine máš ho na starost." řekl jsem a odešel k výtahu...

Čekal jsem až výtah vyjede nahoru. Přemýšlel jsem o Levim. Vím že je v dobrých rukách. Výtah vyjel až nahoru. Otevřely se dveře a šel jsem do své kanceláře Vím že dnes není žádná schůzka. Ale měl jsem zvlažní pocit.

,,Dobý den Pane, ve vaší Kanceláři čeká Erwin." řekla Christa.

,,Dobrý Christo a děkuji za informaci."

Otevřel jsem dveře. Opravdu tam seděl. Jen jsem si pozdychnul. Myslel jsem, že se žádná chůze konat nebude. Toho chlapa nemám rád. Přišel jsem ke stolů a položil jsem věci na stůl. A mohly jsme pracovat. I když Erewina nemám rád, je zas dobrý v zařizovaní věcí. Vše bylo hotové, Erwin odešel a já jsem tu byl sám. Protáhnul jsem se. A podíval jsem se z okna. Začalo sněžit. Usmál jsem se nad tím. Sníh mám rád. Někdo zaklepal.

,,Dále." řekl jsem otočil jsem se abych uviděl pachatele.

,,Můžu dál?"

Usmál jsem se, stál tam Levi s obědem co držel v ruce. Přikývl jsme. Levi vešel dovnitř a šel zamnou. Rozhlížel se. Položil jídlo na stůl. Řekl jsem mu ať se posadí. I hned jsem se ho zeptal jak se mu to tady libí. Je spokojený, Armin ho vše naučil. Povídaly jsme si ještě hodinu, než Levi musel odejít. Den se krátil a nastal večer. Řekl jsem Levimu ať čeká dole v garáži u auta. Vzal jsem si věci a šel domů. Šel jsem do garáže, uviděl jsem Leviho jak čeká u auta. Odemknul jsem, nastoupili jsme a mohly jsme vyrazit domů... No, Leviho věci musí, ještě počkat...