Chuť Cigaret

🚬2🚬

Celý den se nějak táhl. Hodiny ubíhaly hrozně pomalu a tak jsem byl rád, že už je konec. S Matyášem jsme šli společně na oběd a s tácem plný jídla jsem se posadil někde ,kde nebudu všem na očích. Vyšší se posadil naproti mě a hned potom co se posadil, se dal do jídla.

,,Jak se vůbec jmenuje?" začal zničeho nic. Nadzvedl jsem obočí a podíval se na něj. Nevěděl jsem o kom mluví nebo spíše jsem věděl, ale chtěl jsem si ověřit zda myslíme na toho stejného člověka. ,,Kdo?"

,,Ten kluk ,co tě pozval." Objasnil svou otázku. ,,Ehm..Samuel." vzpomněl jsem si alespoň na jeho název profilu. Šlo vidět ,že se Matyáš zamyslel ,ale hned jeho zamyšlený pohled vyměnil za hladový.

Asi vás ulehčím čtením mých dalších dnů. Byly nudné, jenom jsem seděl ve škole seznamoval se nadále s okolím. Když jsem nebyl ve škole, seděl jsem doma a nic nedělal nebo se učil na testy. Nic zajímavého ,ale přišlo to až v sobotu večer. Mámu jsem přemluvil, že jdu přespat k Matyášovi ,což jsem doopravdy chtěl jít po party udělat.

Sešli jsme se s Matyášem u školy, se Samuelova popisování ,kde je její dům jsem vážně nic nepochopil. Matyáš mě tedy doprovázel k jejímu domu. Mezitím jsem mi ukázal Samuelův profil ,ale obličej mu nic neříkal.

,,Už jsme tady." ukázal prstem na větší rodinný dům ,ale nikdo kolem něj nestál. Řekl jsem si ,že  Samuel musel jít dovnitř ,tak jsme tedy šli.

Už když jsme byli na zahradě viděli jsme skupinky opilých lidi. Přišli jsme pozdě? Ptal jsem se sám sebe, když jsem jen viděl v jakém jsou stavu. Matyáš zazvonil a čekali jsme ,až nám otevře někdo dveře. Ani nevím jestli nás někdo slyšel přes tu hudbu.

Když jsme zazvonili znova už se nám dveře otevřely. Ucítil jsem pach cigaret, alkoholu a na zemi bylo plno plastových kelímku. Držel jsem se pevně za Matyášem a přitom všem hledal Samuela. Ale když jsem se tak rozhlížel narazil jsem do Matyáše. Podíval jsem se na něj  a viděl před ním dívku, kvůli které zastavil.

,,Ahoj Rachel." Řekl s úsměvem. Poznal jsem ,že je to falešný úsměv. Divka se usmála nazpět a napila se z láhve vodky, kterou držela křečovitě ve své pravé ruce. Rachel ho potom pozdravila nazpátek.

,,Právě jsem o tobě mluvila ,nechceš jít se mnou a Stacy k baru? Ráda by se seznámila." Mrkla na něj a čekala na odpovědi. Matyáš se na mě otočil. Nechtěl mě nechávat samotného okolo neznámých lidi ,ale nechtěl jít s Rachel pryč za její kamarádkou.

,,Já to tady zvládnu ,bav se." Řekl jsem a už viděl jak ho Rachel vede pryč ode mě. Slyšel jsem jen jak mi zamumlal slova typu "nesnáším tě"

Já se tedy ocitl sám hledající člověka, kterého vůbec neznám. Po prozkoumání prvního patra jsem šel na druhé patro ,otevíral jsem pokoje za pokojem a párkrát viděl věci ,které mě trošku poznamenaly. Ale našel jsem jeden pokoj ve kterém byl klid. Slyšel jsem jen mumlání  ,a tak jsem prvně zaklepal než jsem do pokoje šel .

Když jsem otevřel dveře spatřil jsem pár bledě modrých oči ,které se na mě podívaly. Bloňďaté vlasy neměl nijak učesané  a mezi jeho rty jsem spatřil cigaretu. Že bych ho našel?

,,Um... hledám S..Samuela? Nevíš, kde by mohl být?" optal jsem se a pomalu vkročil do místnosti.

,,Tak už jsi ho našel." Z jeho úst vyšel dým z cigarety, kterou uhasil o parapet a vyhodil z otevřeného okna.  ,,Takže?" Zavřel jsem za sebou dveře, cítil jsem se v bezpečí v této místnosti, ani nevím proč. Ten kluk mi přišel  milý na pohled. 

,,Takže ehm.. kolik že ti vlastně je?" Zeptal se.

,,16" ani jsem nachvíli nepochyboval o mé odpovědi a on se podíval překvapeně až šokovaně. Očekával někoho staršího? Kolik je vlastně jemu? ,,Kolik je tobě?"

,,Mě je 19.." tiše řekl a podíval se do země. Chvíli jsem přemýšlel ,co budeme dělat abychom se seznámili, Vito, málem jsi zapomněl, že jsi na party.

,,Tak jdeme na tu party nebo tady chceš nadále sedět?" usmál jsem se na něj a on hned souhlasil a tak jsme šli zpět do prvního patra.

Jsem zpátky a ano pořád žiju xd nedávno jsem si tuhle knihu četla a bylo mi škoda ji nechat nedokončenou, tak se budu snažit dopsat  konec ;)