Soubor básní z mého příběhu Básnířka, filozof a iluzionista... Pro případ, že se vám třeba nějaká básnička zalíbila a rádi byste se k ní někdy vrátili bez nutnosti listovat v původním příběhu.
proudící řeka šeptá ti do ucha nechovej zbytečně v rybníku žraloka 20 přešpatných žalujících žalozpěvů #34 v poezii/9.5.2018/
polozvadlé květiny polorýmující se poezie nebo spíš vůbec ale co na tom záleží poezie je to tak jako tak a květiny jsou pořád víc a víc poetický - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2018 /03/05/2018 # 7 V Kategorii Poezie
Vždy tu pro něj byl, nikdy jej neopouštěl. Vždy jej sledoval, pohled z něj nespouštěl. Jak těžké je žít utajován, to on moc dobře věděl. Ta touha byla nezměrná. Ale on čekal. Vyčkával. Ale jednou už to nevydržel.
moje první sbírka poezie, psána od července 2017, dokončena v srpnu 2018 . . . jsem vlna co se tříští o skály jsem hvězda co padá světu do dlaní jsem roztříštěná - veškeré obrázky jsem převzala z Pinterestu
i růže jsou někdy zlé a pak tou ukradenou krví píšou tuhle nepřiměřeně smutnou poezii (kde je jen pár zmínek o nich samých) - - - - - - - - - - - - - Dokončeno @Amaenell ©2018 /29/03/18/ # 8 V Kategorii Poezie
ve svých pocitech jsem zatím ještě amatér ♡ 10.října 2017 #71 v kategorii POEZIE 12.října 2017 #41 v kategorii POEZIE 22.října 2017 #34 v kategorii POEZIE 26.října 2017 #18 v kategorii POEZIE Cover by: @pyromanalex ♥ vydáno: 7.října 2017 ~smutne_avokado_
Podzim se nekoná, srdce jsou zlomený a otevřený stránky deníku nic neznamenaj. Uplakaný noci a revoluce, špatný rozhodnutí a splašený stíny. Schovávaj se pod sedačkami v tramvajích, v místech, kde pražský děti sledují ruský tanky. Tam, kde je nekonečná noc a 'navždy' nemá žádnej smysl. 17. 11. 2016 - #6 v Poezie
Vždycky jsem říkala, že takhle nikdy neskončím. Ale na to už je pozdě. Poslední krabička. Dvacet cigaret. (Upozornění: Tenhle příběh je čistá deprese)
