Krůpěje potu se leskly zrzavé ženě na čele. Okolo ní pobíhalo několik sester v bílém, zatímco porodní bába byla připravena pomoci s koloběhem zrození života. Z hrdla rodičky se draly křiky a funění jako nějakého dravého zvířete. Jedna z mladých žen pomocí vlhkého hadříku setřela pot. Po těžko určitelné době se místnos...
Ve škole se cítím jako neviditelná. Procházím chodbami a lidé mě nevidí.. Nevšímají si mě. Jsem pro ně jako vzduch.. Což je ironické, protože bez vzduchu se přeci nedá žít.
Jak to asi může dopadnout, když se ne tak zlá ježibaba dostane do potyčky s dvojicí feťáků? Na Inkittu vydáno 18. srpna 2020.
Tak jsme tam stáli dál ve tmě a naší přítomnost prozrazovaly jen obláčky kouře a rudé konce cigaret. Byli jsme ještě děti, a přesto jsme už dávno přestali snít. Žili jsme pro okamžiky, které se s ranní bolestí hlavy rychle vytratily. Žili jsme v krutém světě bez princezen a princů. „Jsme děti noci, nám už není pomo...
„Promiň, princezno," usměju se smutně na každou, která mi navrhne schůzku. „Ale nejde to." A v duchu vždy dodávám: „Nejde to, protože já čekám na prince." Stále jsem však nenalezl klíč, kterým bych odemkl zámek dveří, jež toužím otevřít. A tak jen doufám, že se tu objeví někdo, kdo mě pouhým Alohomora všech těch staro...
Sex, skejty, cigára a kudlanky. Výstřední, originální, absurdní příběh o dospívání a konci světa. To jsou dějiny. To je pravda. Přichází konec světa a nikdo o tom nemá ani tušení.
„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za...
Kdesi v Rumunsku stál jeden dům. Úkryt. Doupě. Pro toho, který ze svého Doupěte utekl.
Jeho malby si držely velmi dobré jméno. Byly známé pro jejich dynamiku a realistické vzezření kombinované s abstrakcí tak, že z nich člověk nemohl spustit oči. Jean vždy věděl, že to, co bylo na jeho pracích tak fascinujícího, byl fakt, že si uměl skvěle představit, jak se objekt jeho tvorby hýbal. Dokázal se stát tí...
Zhluboka jsem se nadechl čerstvého podzimního vzduchu. Ponurá a mystická vůně mokrého, zmačkaného listí poletujícího v dešti byla mou oblíbenou. Toto je začátek mého epilogu. ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. © All Rights Reserved | zzirque 2017
řekla mi, že to nic neznamenalo. že jen byla unavená z chlapců. přesto se další noc objevila u mých dveří.
Se Sofií se nyní skoro nikdo nebaví a ona se stane ještě víc posedlá anorexií. Mimo to stále doznívají její pocity z rozchodu s Jurou a problémů, které díky tomu měla se Zuzanou. Aby neměla starostí málo, do třídy přijde nový, velice zajímavý kluk. Co bude jeho přítomnost pro Sofii znamenat? Zjistí jeho tajemství? Poz...
Pohrdali jsme jimi, přestože jsme byli horší. Zdáli se nám všichni stejní, zatímco jsme sami vypadali jako uniformovaní klonové. Nebylo to dobré období, místo, dokonce to ani nebyla dobrá osoba. Ale kdo si může vybírat? Prostě to bylo. Počet kapitol - 48 kapitol A tento skvělý cover spáchala PierreHunter.
Nevidíš snad ten název? Prostě pokračuj dál v hledání jiného příběhu. Tento přeskoč. No tak, co tu ještě děláš?! Vypadni.
Koupil jsem si nové lano, tak akorát na můj krk. Vyšlo mne však hodně draho, vzbudilo to ve mně hrk. Co teď budu jíst a pít, jak zaplatím nájem? Jak já budu chudák žít, než stanu se svým vrahem? Básně s tématikou smrti (primárně), života (aby se neřeklo), vztahů (lehká erotika), okrajově drog a politiky. Existencional...
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019
Na planetě Zemi žije přes sedm miliard lidí. Každý z nich žije naprosto jiný život, má jiné emoční cítění, jinak zvládá nenávist a lásku, jinak chápe smysl života. Pojďme alespoň na pár minut nahlédnout do životů několika naprosto odlišných lidí a pokusme se pochopit, že ne každý žije pohádkový život.
"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."
Nejsi blondýna? Vypadni. Nemáš kolem pasu méně, než kolem krku? Vypadni. Nejsi krásná? VYPADNI. Kratší hororovka o tom, jestli plast znamená krásu a naopak.
U nás v lese žil vlk, kvůli kterému se lidé báli chodit do lesa. Přítomnost toho predátora, který při dlouhých nocích táhle vyl na měsíc, je nutila pociťovat strach a respekt. Nikomu už nezáleželo na tom, že byl starý a nemocný - nemohl nám ublížit. Viděli pouze to nebezpečné zvíře, jehož zlaté oči na nás hleděly z le...
Mladý Daarn nikdy nečekal, že se stane členem Odboje. Netušil, že je synem muže, který měl sedět na trůně místo tyranského vládce, který jej uzmul. Nevěděl ani to, jakou váhu má jeho život pro celé království. Zjistil to až poté, co ji povážil s váhou katova meče. Poté co mladý Daarn zjistil že jeho otec patří ke Král...
Teď už by to možná překousl, teď je starší. Ale už to jsou čtyři roky a on se stále nesmířil, že se vzdal. Že byl tak slabý, že se ani nebránil. Lituje toho, že se nevzchopil a nezačal to řešit už mnohem dříve, než to zašlo tak daleko. Ale teď je čas se postavit na vlastní nohy, přestat se bát a začít žít. Pokud s...
„S první padlou pečetí mé oko zřelo bělavou kůži koně, na hřbetě nesouc jezdce s lukem a posláním dobyvatele. S druhou pečetí mou tvář ozářil záblesk ohnivých plamenů. Po boku Moru stanula vznešená Válka, s mocí vlévat násilí do země míru. S třetí pečetí se zjevil kůň černý. S jezdcem, v rukách třímající váhy a s po...
