"Miluju tě." "To není ve scénáři." "Já vím." Alex se už nějaký ten pátek pohybuje ve světě herectví a celebrit. Jeho život byl téměř bez problému, dokud na scénu nevstoupil jeho největší problém - Yohan. Dva mladí herci se vzájemnou nenávistí. Jeden romantický film. A dvě zmatená srdce. laheyx | 7.2.2021 - 8.6.2021
Mateo vždy žil ve své vlastní bublině. Bylo mu dvacet jedna let a nikdy neměl svou první pusu, natož tak něco více. Miloval knížky, psaní, hudbu, v klubu byste ho našli jen tehdy, když ho přemluvili kamarádi, nikdy si to ale upřímně neužil. Byl přehlížen všemi, co by o něj kdy mohli projevit zájem. A taky měl v sobě...
Vždy mě fascinoval. Jeho oči. Tak ledové a přesto jako kdyby za nimi planula potlačovaná vášeň. Odtažité, bodající, inteligentní. Jak vždy dokázal být o krok napřed, přestože byl tak klidný a nezaujatý vůči dění okolního světa. Jeho přístup, když si nevyslovenou prosbou dokázal získat co jen chtěl, pouhým pohledem, vš...
"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."
Utíkám. Vždy jsem jen utíkal. Ale najednou jsem se zastavil. Zastavil mě on. Vstoupil mi do srdce a dovolil to i mně. Jenže kdykoliv se mi zdálo, že se jen trochu otáčí zády, utekl jsem. A on mě dohnal. Vždy zakopl, spadl, ale pak se zvedl a dohnal mě. Chtěl běžet vedle mě. Jenže když jsem se zastavil, on běžel dál. C...
Tma se snášela na stále žijící město. V barech tančili lidé, hlasitě se bavili a smáli. Na silnici naštvaně zatroubilo auto, když skoro narazilo do auta před sebou. Po ulici šla partička mužů, pravděpodobně již opilých, co se hlasitě bavili a pískali na necudně oblečenou ženu. Po té samé ulici kráčel i Damien, zahalen...
Rok 2021. Ne že by to bylo důležité. Data, čas, vše ztratilo význam. Nic není jako dřív od doby, co z tajných laboratoří unikl vir, co deformuje lidskou DNA. Mrtví ožívají. Vypukla celosvětová nákaza, do pár dnů vymřela více jak polovina lidské populace. I tak je ale přeživších stále dost. Samuel, mladý chlapec. On...
„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za...
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
,,Jednou tě to zabije." ,,Já vím." ,,Proč to děláš?" ,,Proč se tolik staráš?"
Říká se, že historie se opakuje. A možná je na tom něco pravdy. Aneb nepřímé pokračování Million Reasons.
Christopher, sedmnáctiletý chlapec se zamiluje do svého nejlepšího přítele s kterým se zná už od dětství. Poté, co zjistí, že ho chce nějaká dívka pozvat na rande, ze žárlivosti mu vyzná svou lásku, ale jeho přítel to vezme jinak, než si on představoval. Jejich přátelství je rázem pryč a jeho teď už bývalý přítel se m...
Co byste dělali, kdyby se váš otec najednou znovu oženil a vy jste získali sadistického a arogantního bráchu, který trpí dojmem, že mu nikdo nesahá ani po kotníky? Kdyby se z něj vyklubal gay, kterého pranic nezajímá váš odpor? Toto musím řešit já. Mé jméno je Shironome Taiga, student druhého ročníku místního gymnázia...
Byl jsi můj nejlepší přítel. Na svatbě jsi mi šel za svědka. Svěřoval jsem se ti se vším. Moje manželka tě měla ráda. Zamilovala se do tebe. Opustila mě a šla za tebou. Tys ji přijmul s otevřenou náručí. Začal jsem tě nenávidět. Dal jsi přednost jí před námi. Před naším přátelstvím. Zradils mě. Denně na to...
„Je milenec mé ženy." „Je manžel mé milenky." „A já jsem katem těch dvou." -dočasně pozastaveno-
Zřejmě se moc často nestává, aby byl prostý člověk, navíc prodavač v knihkupectví, svědkem a dokonce účastníkem přestřelky dvou gangů. Každopádně, mně se to podařilo a od té doby se můj život od základů změnil. Být mazlíčkem mocného a vlivného muže má sice své výhody, ale v této hře teče příliš mnoho krve a s životy s...
Život plný stereotypu nese plno výhod: 1. Nic vás nepřekvapí. 2. Jste si jistí, že když s nikým nechodíte, nikdo na vás ani doma nečeká. 3. Život bez překvapení a výkyvů. 4. Striktní dodržování pravidel zajistí postavení ve společnosti. Na druhé straně život plný nebezpečí a nejistoty, nese plno rizik: 1. Nikdy nev...
Přál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.
Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.
Dovolená. Čas na odreagování, zábavu a užívání. Jenže když se člověk den předtím rozejde se svou druhou polovičkou, i krásná, jasná obloha se ihned zatáhne a svět potemní. Ne vždy ale zůstane obloha navždy zatažená. Někdy se možná objeví někdo, díky komu je svět opět jasnější. Někdy se možná ale objeví někdo, kvůl...
Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik...
Měl jsem vše, co jsem jen chtěl. Můj život byl dokonalý. Jenže pak jsem potkal tebe. Jedinou osobu, která mi dokázala takovým závratným způsobem změnit život. Jedinou osobu, kterou jsem nikdy nemohl vlastnit. Osobu připomínající křehkou růži. Jak snadné je ji zlomit, zničit, rozcupovat na kousky. Jenže jsem si neu...
Kratší, na sebe nenavazující příběhy, které se týkají především tématu homosexuality.
Owen poprvé ve svém životě poznal lásku a také chladnokrevné odmítnutí, i když vlastně nikdy odmítnut nebyl. To se tak prostě někdy stává. Hlavně, když se zamilujete do Joaquina Navase ~ dopsáno 13.12.2018
Byla to jen hloupá sázka. Jen hra s cílem ublížit a pokořit. Tak proč se to tak zvrtlo? Proč to není jen on kdo cítí bolest. Proč se to muselo stát zrovna mně. Proč se z předstírané lásky stalo něco víc. Proč jsem se do něj musel doopravdy zamilovat?
... „Hej chlapi, myslím, že jsem si našel hračku!" uslyšel jsem hlas. Poprvé za tu dlouhou dobu lidský hlas, který nedoprovazeli ječící zvuky a nářek. Byl to úplně normální hlas. Hlubší hlas... Nacházíme se ve světě, kde už málo kdo žije. Svět pohltili Nakažení, kteří se zbláznili potom co se nakazili nemoci. Nikdo...
Narodili jsme se k tomu, abychom milovali a byli milováni. Láska se neptá... Kolik? Proč? Jak? Láska nemá žádné vysvětlení. Milujeme a nenávidíme se zároveň. Milujeme, protože bez té osoby nedokážeme být a zároveň nenávidíme, protože nás ta osoba přehlíží. Ani nás nepovažuje za možnost nějakého milostného zájmu, stále...
❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019
