Jsem Stopařka....nikdo už mi jinak neřekne. A je to docela výstižné...jsem Stopařka. Ztratí se někdo jasně, zavolejte mě, hledáte někoho? Jsem váš člověk. Jsem jedna z lidí, kterým ostatní říkají, že mají dar....a ano? Jsou případy, kdy si to nemyslím. Ale je to, možná to jediné, pro co jsem dobrá.........to, pro co...
Přijde mi to jako věčnost, co se můj život řídí slovem „normální". Žiji obyčejný život klasické teenagerky, můj dar měl i spolu s minulostí upadnout v zapomnění, ale nejde to. Snažím se, vzpírám se...je to zbytečné, začínám šílet. Věci se zkomplikují až moc rychle....Stopařka se vrací. Pokračování příběhu Stopařka :3 ...
Když naše tělesná schránka nemůže chodit, nastává moment, kdy mysl roztahuje svá pestrobarevná křídla... Krátký příběh z pohledu malé holčičky o sněhu, polárních liškách, snech a taky o tom, jaké to je trpět nevyléčitelnou nemocí. //Cover: Daddy's work; his own profile: @gore-whore
„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl s...
Přemýšlím, co je venku. Všichni říkají, že nic. Já tomu nevěřím. | Pro ty šťastlivce, co to ještě nečetli... Docela se za Inside stydím a předem říkám, že to není nic moc :)
Všichni už to dávno vzdali, byli moc daleko od domova a bez nejmenší šance na návrat. On beznaději nepropadl. On ji totiž neznal.
Momentálně jsem šťastný a to je špatné. Právě to, že pociťuji štěstí, ze mě dělá špatného člověka. Co ale definuje špatného člověka? Existuje vůbec nějaká definice? Třeba vlastně ani necítím štěstí, třeba je to jen šok. Nebo je to... Proč je tak těžké určit, jak se cítím? Co cítím? Je to vůbec důležité? Možná ano, mo...