Ahoj,
velice ráda bych vám poděkovala za překročení 900 sledovatelů. Přijde mi neuvěřitelné, jak ta čísla stále rostou, i když už je můj profil aktivní pouze po stránce čtenářské, nikoliv autorské. Dnešní ranní překvapení, které jste mi přichystali, mě nutí zamýšlet se nad tím, jakou cenu by mělo opět sebrat síly a zkusit pro vás něco napsat.
Mrzí mě, že už jsem z pole autorů de facto odešla, nepočítám-li naši společnou snahu s Matty. Tvorba z MMTwins nás obě drží nad vodou, avšak budu-li mluvit sama za sebe, cítím, že mi vlastní psaní až bolestně chybí. Na druhou stranu jsou tu pak ty hodiny, jež prosedím před otevřeným textovým editorem a snažím se pokračovat v některém z příběhů, které jsem za svůj "pauzový" rok zkusila rozepsat. Bohužel marně. Když přijde na věc, raději si všechny budoucí scény přehrávám v hlavě, než abych je začala přetvářet do psané podoby.
Za svůj hlavní problém považuji nedostatek motivace a ten z velké části pramení z toho, jak se změnila atmosféra tady na Wattpadu. Nepřijde mi zrovna správné měnit s ostatními čtení příběhu za čtení příběhu, komentář za komentář, být aktivní jen u těch autorů, u nichž vím, že mi díky tomu oplatí stejnou mincí, a právě to se tu v poslední době rozmohlo. Navíc, málokdo vám pod příběh napíše konstruktivní kritiku - pokud se vůbec někdo ozve, když nepatříte do výše zmíněného okruhu autorů/čtenářů. Zveřejňovat své práce zde už mi nepřijde tolik efektivní jako dříve. Možná se pletu a můj názor je zkreslený, ale zatím se ještě nestalo nic, co by mě přesvědčilo o opaku.
Spousta dobrých autorů už však Wattpad nadobro opustila a já si přijdu jako nalomená větev, která bojuje sama se sebou o to, zdali dát Wattpad komunitě další šanci nebo se nechat strhnout spolu s ostatními a už se opravdu ani nepokoušet psát tu dál. Chci se znovu začít věnovat svému koníčku naplno, ale zároveň v tom nevidím smysl. A psát sama pro sebe? K čemu, když mé příběhy "žijí" v mé hlavě.
Vaše, hluboce zamyšlená, Makkakonka
