Znáte ten pocit, když se do někoho zamilujete, ale on si z vás dělá pouze srandu, aby byl on ten nejlepší a vy jste z toho po tom v háji? Já si do nedávna myslela že mít vztah je něco co mi pomůže věřit v to že kluci nejsou zas takové svině, ale očividně jsem se zmýlila, nikdo nechápe jak moc to bolí, kvůli jednomu člověku jsem na tom hodně zle, 3x jsem se pokusila předávkovat během týdne a prostě myslím pouze na něj, na nikoho jiného, u mě to jako prokletí, já když se zamiluju tak to jen tak neodejde a zůstane to, protože láska jen tak nevyhasne.
Prostě stačí tak málo aby toho člověka dostal do stavu kdy chce pouze už nebít naživu, ja sem cele 3 roky s psychikou v háji a každému to je jedno, jen to přehlíží, ale to vem čert... tahne mi na 19 a uz přemyslim nad tim jak se zabiju, docela dobry...