Ahoj, chtěla bych ti odpovědět na tvoji vyčerpávající odpověď na můj nicneříkající komentář. (a omlouvám se za svoje matoucí jméno a vystupování, normálně jsem holka.)
V první řadě bych chtěla říct, že ve srovnání se zbytkem wattpadu je ta kapitola fakt dobrá. A když jsem jí teď četla podruhé (už jsem úplně zapomněla na to, že jsem to kdy četla nebo dokonce komentovala), říkala jsem si, že je to dobrý, i bez srovnání s wattpadem. Ale samozřejmě, když jsem psala, že mě to zklamalo, nebyl to úplnej kec, protože já jsem prostě děsně náročnej čtenář.
Vadily mi na tom asi hlavně zdrobněliny (ale to je asi spíš nějaká moje osobní nechuť) a občas taková trochu kostrbatost vět, která ruší při čtení.
Naopak se mi na tom fakt líbí ty dlouhý proudy myšlenek, který přímo nesouvisí s příběhem ale dodávají atmosféru. Jen bych se nesnažila být přehnaně "temná," (tím nechci říct že to tak je, ale občas už je to trochu na hranici) většinou se to tím spíš shodí. Mám na mysli věci jako že "rozjařené děti pošlapaly nahé kaštany," atp.
Ještě dialogy nebyly nic moc, nejdřív holá věta o čtyřech slovech a najednou z ničeho nic úvaha, co by nikdo za pochodu nevymyslel, to mi přišlo zvláštní. Ale jinak... Prostě není to věc za kterou by se měl člověk nějak stydět.
