Každý má občas pocit, že ho mezi sebe zbytek světa nechce, a že nikam nepatří. Falešné scénáře a psaní knih, klidně jen tak do šuplíku, pomáhá vytvářet si vlastní, perfektní svět, kde se toto nikdy nestane...

Jsem jiná než spousta ostatních. Občas jen tak sedím na hradbách postavených kolem města, kam chodím do školy, a pozoruji lidi. Pozoruji jejich každodenní život a připisuji jim smyšlené osudy. Málokdo ví, kdo doopravdy jsem, a tomu málu jsem a) velmi vděčná, nebo b) nesnáším je za to, že mi že života udělali ještě větší peklo než už byl. 

Svět je plný zákeřných, ale i dobromyslných lidí. Ke kterým z nich se řadím já? To nikdy nezjistím. Je spousta lidí a spousta příběhů. A každý příběh má i zápornou postavu.

~ Každý v sobě máme dva vlky, dobrého s zlého ( z našeho vlastního hlediska). Vyhraje ten, kterého budeme více krmit.~Jaký je příběh, jehož hlavní hrdina jen sedí, a nic nedělá? Nudný? Skvěle, tak se zvedni, a něco s tím dělej. :) 🍀


"𝘛𝘰𝘰 𝘴𝘢𝘥 𝘵𝘰 𝘤𝘳𝘺, 𝘴𝘰 𝘴𝘩𝘦 𝘴𝘮𝘪𝘭𝘦𝘥."
                                               -R.H. Sin