hanka8595
Už jsou to 4 roky a já pořád truchlím nad Saumelem a Willem haha. Tvé příběhy byly to co mě jako malou na této platformě udržely jsem ráda že jsem Tvé příběhy znovu objevila a můžu se nimi jako starší inspirovat.
danhorsky
@dogpoem To je tak smutný tohle číst... vidět, že všichni stárneme a staré věci za námi jen zůstanou a občas si na ně vzpomeneme, že jsme je psali jako malí... Moc děkuji za knihu Simon a Will, před pár dny jsem ji objevil a musím říct, že je skvělá... ale když vidím, že už je to 7 let od vydání, tak nad tím musím přemýšlet jak je to dlouhá doba a že tobě musí být už nějakých 25 let (tipuji)... No vlastně nevím proč tohle vše píšu... Ještě jednou děkuji za tu skvělou knížku, určitě neskončím u jediného přečtení a někdy když budu starší tak si ji přečtu a budu vzpomínat jaké to bylo poprvé a zase budu mít blbou náladu, že jsem o nějaké roky starší... :D no nic, možná tuhle zprávu ještě smažu.
dogpoem
@hanka8595 úplnou náhodou jsem dneska otevřela starý email a vykvete tam na mě tohle… ah ty cesty bohů nebo černých děr nebo čeho. nádhera. teď se tu trochu svěřím. nedávno jsem se vrátila po letech takového ošklivého deliria zpátky ke psaní (i když tedy v angličtině) a na tyhle dva si vzpomněla. nevím, co v tvém případě znamená “jako malou”, ale já byla při psaní taky rozhodně ještě dítě. je to hrozně zvláštní. celé jsem si to znovu pročetla a bylo to jak přijít někam do vyteplené chaloupky. krb, kakao, vrzravý podlahy. tehdy jsem s tím skončila, protože mi to přišlo strašný. dneska na to všechno koukám jako na takovou love poem sama sobě a lidem, jako jsi byla tehdy ty; někdo, kdo mi po čtyřech letech napíše, jen abych věděla, že tam byl. svět se fakt umí někdy krásně naklánět. zůstaň inspirovaná, to je to nejlepší, co muže být. upřímně nevím, do jaký míry dávám smysl, ale moc ti za tohle děkuju. to je to hlavní. vážím si toho, směju se jak simon na kit-katku a tak. hehe. fakt fakt děkuju.
