Ahoj Luno,
musím ti napsat, jak moc mě tvá kniha uchvátila! Opravdu jsem ji nemohla přestat číst, jakmile jsem se do ní začetla. Děj byl nejen napínavý, ale zároveň i hluboký, a to mě opravdu pohltilo. Každá stránka mě držela v napětí, a když jsem ji otevřela, chtěla jsem pokračovat, dokud jsem nedošla až na poslední stránku. To je něco, co se u knih stává málokdy. Moc mě bavilo, jak jsi skvěle vykreslila postavy. Každá z nich byla tak autentická, že jsem si ji dokázala snadno představit ve skutečném světě. A ten příběh… to bylo něco, co mě zasáhlo. Bylo to jako jízda na horské dráze, která tě vtahuje a drží tě až do úplného konce. Měla jsem pocit, že se do příběhu doslova vnořím a stávám součástí toho světa, který jsi stvořila. Tvoje schopnost popsat detaily a vykreslit atmosféru mě opravdu fascinovala. U některých knih to bývá, že postavy a prostředí zůstávají na okraji, ale ty jsi je perfektně propojila. Skvěle jsi zvládla zachytit i emoce, což bylo pro mě jako čtenáře velmi silné. Myslím, že by bylo úžasné, kdyby byl příběh pokračován. Vím, že každá kniha má svůj konec, ale tvůj talent je tak silný, že by bylo skvělé vidět, jak rozvineš další kapitoly nebo jak vytvoříš něco úplně nového. Tvoje psaní má v sobě něco zvláštního, co mi zůstalo v srdci i po dočtení. Neboj se psát dál, protože mám pocit, že by to byla škoda, kdybychom si od tebe další příběh neprožili. Určitě se těším na to, co budeš psát dál. Tvoje kniha byla pro mě skutečným zážitkem, a věřím, že máš před sebou velkou budoucnost jako spisovatelka. Mám opravdu radost, že jsem měla tu čest se s tvým dílem seznámit.
Moc ti držím palce, ať se ti daří, a už se nemohu dočkat, až se zase setkám s tvými slovy.
S láskou,
Kira.
