_mona_

Ahoj(ano, ještě pořád žiju),
          chci vám všem hrozně moc poděkovat za čtení GWD. Chápete? Překročili jsme 6 000!!! Já vím, není to moc, ale pro mě to hodně znamená. ♥
          Díky tomu, že se v poslední době objevilo pár milých komentářů ke GWD, za které ještě jednou děkuji, a taky díky tomu, že se už potřebuju vypsat z toho všeho kolem, jsem se rozhodla pokračovat ve psaní. Takže to znamená, že v blízké době( okey, zase moc brzo s tím nepočítejte), můžete počítat se zveřejněním nového příběhu, který bude o Zaynovi. Hned jakmile budu mít napsaných pár částí dopředu, přidám ho. 
          A taky vám chci popřát ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK, který bude (aspoň doufám) ještě lepší než tento. Přeji vám hodně zdraví, štěstí, lásky, úspěchů, radosti, peněz, sexu (3:) ), alkoholu(samozřejmě jen pro 18+)... Užijte si Silvestr a nepřehánějte to s alkoholem! A taky pozor na petardy a podobné věci. V roce 2016 o mně ještě uslyšíte.
          S láskou mona

Dnes večer opravím a přidám poslední díl GWD. :) 
          mona

Ahojte, vím, že nám chybí poslední část GWD, ale dnes už jsem unavená a nic se mi nechce (nutila bych se do toho) a zítra se musím učit+jdu na koncert a vracím se až v neděli ráno, což znamená, že další část bude až o příštím víkendu. Možná část už napíšu v týdnu, takže by mohla být dřív, ale nevím. 
          mona

Ahojte, pokud budu mooooc šikovná, ještě dnes by mohla být předposlední část GWD(a zároveň nejdelší jakou jsem kdy vůbec napsala). Spíš počítejte s tím, že nebude, protože mi zbývá ji ještě dopsat a opravit(bože, do toho se mi vážně nechce), ale protože vím, jak dlouho už na ni čekáte, pokusím se, abyste ji měli. Jinak se samozřejmě připravte na vraždění. :D 3:) Tady je ukázka:
          -„Troy mě sem poslal,“ oznámil mi. „Řekl, abych se tě zeptal, jak vám mám pomoc.“
          „Mě?“ podivil jsem se. Přikývl. Proč se mi na něm něco nezdá? Vždyť tuhle akci vede Louis. „Už asi ani nebudeme potřebovat pomoct,“ řekl jsem a doufal jsem, že odejde. Bohužel jsem se šeredně zmýlil. Začal něco vytahovat z kapsy. Můj tep se začal zrychlovat.Teď vytáhne zbraň a… Naštěstí vytáhl svůj mobil a mně se šíleně ulevilo. Něco na něm hledal a já jsem mezitím nervózně přešlapoval z jedné nohy na druhou. Proč ho prostě nevyhodím?! Vždyť je to můj byt.  Konečně našel to, co hledal. 
          „Podívej se na tu fotku,“ vyzval mě a podal mi jeho mobil. V té chvíli mi muselo srdce vynechat úder. 
          mona

Ahojte,
          tento víkend novou část nečekejte. Omlouvám se, ale na intru jsem měla zapnutý noťas 1x a to asi na 15minut, takže tam jsem část nenapsala. A zítra jdu na ples, budu se učit... Takže pochybuju, že bych něco napsala. Příští týden bude na 100% a možná bude mega dlouhá a poslední. Ještě uvidím. :)
          V průběhu týdne vám určitě přibude nějaká ukázka.
          Dobrou noc a užijte si víkend. mona

Omlouvám se, ale nevím, kdy v nejbližší době bude nová část, protože od čtvrtka jsem nemocná a teď se snažím dohánět školu, snad mě chápete. Za dva týdny se uzavírají známky a je toho moc.  :) O víkendu bych ji snad mohla napsat.:) mona

Chtěla bych vám všem popřát hodně štěstí, úspěchů, zdraví a lásky do nového roku. Snad bude 100x lepší než ten letošní. Přeji vám, aby vám ty vaše předsevzetí vydržely! :D :)  Doufám, že i nadále budete číst můj příběh/y, budete dávat votes a komentovat.♥ 
          vaše mona
          btw. nepřežeňte to s alkoholem! :D :) a pozor na petardy...:)

Dneska bude nová část. Ještě než půjdu spát ji dopíšu a večer ji tady budete mít. Mám tu dva útržky...(možná se to trochu při úpravě změní).
          -Podíval jsem se líp na předmět, který ležel na posteli. Chtěl jsem se ujistit, že je její. Bylo jednoduché poznat, jestli je to její prst, protože Mia měla na svém prstu tetování v podobě symbolu nekonečna a to samé tetování bylo i na uřezaném prstě. Musel jsem svůj zrak odvrátit od postele. Leknutím jsem povyskočil, když mi začal vibrovat mobil. 
          
          -„Zabiješ mě?“ zeptala se, když jsem ji vedl ke vchodu do budovy, ve které se odehrává hra se smrtí. V budově, kde lidé jsou zvířata a jejich přirozeností je zabíjet.
          „Já ne.“
          „Teď by mělo přijít nějaké ale.“
          „Ale oni ano,“ řekl jsem klidně a otevřel jsem dveře do pekla.
          
          Dobrou noc, vaše mona.

Milí čtenáři, 
          chtěla bych vám popřát Šťastné a veselé Vánoce. Doufám, že vám Ježíšek nadělí vše, co jste si přáli. Nezapomeňte, že Vánoce nejsou jenom dnem, kdy dostanete dárky(i když dárky ♥♥♥), ale je to taky o té rodinné pohodě. Nemračte se zítra. Odhoďte všechny starosti za hlavu a prostě si ten den užijte. Pokud někdo slavíte narozeniny, přeju všechno nejlepší(to samé těm, kteří mají zítra svátek). Nezapomeňte si všichni vyloupnout čokoládku(já si jich budu vyloupávat kolem 30 :D jo, vím, že jich tam tolik není, ale já mám víc kalendářů).
          Tak to je snad vše.
          Teď k nové části. Ano, vím, že jsou prázdniny, takže bych měla mít víc času, ale neměla jsem na psaní náladu. Omlouvám se. 
          Vaše mona ♥ :)

Wau! Chtělo by to potlesk, protože jsem akorát dopsala novou část. Zítra ji opravím a večer ji tady budete mít(musím se učit, balit, dojet na intr... proto až večer). Abyste se měli na co těšit, máte tady další ochutnávka. Btw. omlouvám se. Hrozně moc, ale měla jsem toho opravdu hodně.  Když už se našel konečně čas, nebyla chuť. A psát to bez chuti je na nic.
          „Uhm… Chtěl jsem se zeptat, jestli se do něčeho nezapletla. Jsem její nejlepší kamarád a vždy, když jsem se jí zeptal, jestli ji něco trápí, odbyla mě. Nechtěla mi nic říct. Vždycky řekla, že je v pohodě. Jen, že teď řeší kamarádovi problémy.“
          „Doufám, že se do ničeho nezapletla.“ Přikývl. „Uhm. Už budu muset jít,“ řekl jsem a rychle jsem opustil budovu. Nasedl jsem do svého auta. Složku jsem hodil na vedlejší sedadlo. Vytáhl jsem mobil a znovu jsem vytočil její číslo. Hovor zase spadl do hlasové schránky. Silně jsem se kousl do rtu. Podíval jsem se na vedlejší sedadlo a váhavě jsem ji chytl. Bál jsem se ji otevřít. Musí to být něco vážného, když se pojistila, abych se k té složce dostal..."