Jako dítě jsem byl odchován na Pánovi Prstenů. Již v mých prvoškolních letech mi přirostl k duši společně s Hvězdnými Válkami a ještě se nepustil. V posledních letech jsem byl však zasažen Hrou o trůny a nyní nyní nedočkavě čekám na Vichry Severu.
Rád skládám (alespoň se snažím skládat) orchestrální či klavírní hudbu a kreslím nebo dělám jakýkoli počítačový design. Dlouho jsem poslouchal hudbu filmovou, ale jelikož od osmi let hraju na klavír, vždycky jsem měl jakousi úctu k hudbě vážné. Postupně jsem filmovou hudbu opouštěl a již několik měsíců poslouchám pouze hudbu vážnou.
Samozřejmě jsem vždy zbožňoval hudbu k Pánovi Prstenů a Star Wars. Nyní je mým oblíbeným hudebním směrem romantismus (ostatní vážnou hudbu mám samozřejmě rád také, avšak barokní a klasicistní skladby se mi zdají jakési nerozlišené a hudba století dvacátého je pro mne stále příliš složitá). Mezi mé oblíbené skladatele patří Richard Wagner (a jeho Prsten Nibelungův) či Jean Sibelius.
Často mívám zablokované centrum kreativity, takže nejsem schopen nic psát a to mne sžírá. 
Z duše nenávidím psaní ani čtení v ich-formě, fanfikce, nespisovnou mluvu (ovšem v psané formě, já sám spisovně nemluvím), tvar "bysme" (či ještě hůře "bysem") a všechna klišé. Nerad vidím gramatické chyby, ačkoliv sám nejsem v tomto ohledu dokonalý, přesto mi na tom arci záleží. Nerad slyším špatnou hudbu.
Rád poslouchám dobrou hudbu, čtu dobré příběhy, píšu příběhy a studuji základy jazyků (základy, protože se nikdy dál do jazyka nedostanu). Miluji tvoření fantastických světů a jejich politických situací. Plánuji napsat jedno obrovské dílo, na kterém již pracuji přes rok, ale nic napsané nemám (jen pár nepovedených pokusů, viz. zde zvěřejněný Kancobijec).
Neumím psát postavy (alespoň jsem o tom přesvědčen).
Vůbec netuším, co chci studovat.
Sám se pokládám za extrémně tvořivého člověka, naprostého introverta a lehkého intelektuála.

"Plané kecy dělají knihu krásnou..." - moudrý já, 2016