Stalo se Vám někdy, že jste při čtení nějakého příběhu cítili motýlky v břiše? Radovali se s postavami a fandili jim tak, že už to snad ani víc nejde? Zamilovali jste se někdy do stylu psaní autora tak moc, že jste to potřebovali vykřičet do světa? JÁ ANO.
Popravdě jsem tu chtěla jen udělat promo skvělé @-inesfer a vyhajpovat její příběh Poslední čarodějka, ale než s tím vůbec začnu, musím se tu vyzpovídat.
Někdy si sednu k počítači a připadám si, že píšu neskutečně něžně. Každý odstavec s láskou opečovávám, klávesnici téměř hladím a blaženě se usmívám, zatímco tvořím děj a postupem času si ho zamilovávám. Když říkám někdy, tak myslím téměř nikdy, protože se mi to stalo asi tak dvakrát a jen u prologu, pak už to jde do kytek. A to je rozdíl mezi mnou a Ines (dříve DarkiexAnn nebo anyaferrata, kdybyste nevěděli). Ona to takhle má po celý příběh, nebo to tak na mě jako na čtenáře alespoň působí.
Z každého odstavce na Vás bude dýchat autorčina péče a něha. S každým dalším činem postav si budete uvědomovat, jak lidské jsou a že nejsou jen slovy na papíře. Lyru Allanovou si zamilujete a všechny její romantické linky taktéž. Zamilujete si je, protože je v tom toho tolik ze života, až Vám nakonec nezbyde nic jiného.
Poslední čarodějku buď miluješ, nebo jsi ji nečetl/a. Nic mezi tím.
A z toho důvodu se tu dnes otevírám všem, kteří mě sledují. Na čtení nemám moc času, fakt s tím bojuju, ale na Ines si ten čas musím udělat pokaždé, když přijde upozornění, protože tohle je zkrátka MUST HAVE. Lyru musíte poznat, Evana Rosiera musíte poznat, Siriuse a Reguluse v jejím podání musíte poznat a nakonec... Lily. Krucifix, Lily je v PČ naprosto boží bouračka, na kterou se žádná jiná Lily nečape (dobře, jedna jo, ta Werisky, protože její Lily je zkrátka kánon).
No, takže takhle. Utíkejte Ines udělat radost, protože to čtení za to stojí. Tečka. Pac a pusu. Odkaz:
https://www.wattpad.com/story/348731826-posledn%C3%AD-%C4%8Darod%C4%9Bjka-marauders%CF%9Fff
