Než jsi odešel

I.

Sedím s dvojčaty na "našem" kopci a užívám si s nimi poslední hodiny letošního léta. Zítra se už vracíme opět do školy. Rukou přejedu po suché trávě a pohledem sjedu na má otlučená kolena. Jako bychom byli stále malí. Letos to bylo šílené léto. Tolik zážitků co jsme nastřádali bych na prstech obou rukou ani nespočítala. Kolik jsme jenom objeli festivalů a koncertů s naší partou.

V partě je nás dohromady 5. Já, Ann. Jack, lamač dívčích srdcí. Snad jediné srdce, které nezlomil bylo právě to moje. Dále Nate, který je právě naopak slušný a chytrý. V každé situaci zachová klidnou hlavu a udělá, co je správné. A nakonec dvojčata, Chase a Elizabeth. Dvojčata jsou tu se mnou už od dětství. Elizabeth je má nejlepší kamarádka. V naší partě jí nikdo neřekne jinak než Beth a nebo El. Kdybych mohla, dala bych za ni život. A nakonec Chase. Co bych vám o něm pověděla. Jsme nejlepší kámoši, i když nás všichni spojují dohromady. Myslím, že to mezi námi nikdy nijak zvlášť nejiskřilo. Možná jenom z mojí strany. Vždy jsme se pouze tak pošťuchovali, ale nikdy v tom nebyly hlubší city.

Pohledím Chaseovi na tvář, která mu září ve svitu zapadajícího Slunce. Jeho side face jsem milovala. Ale při pohledu na něj se mi vybavila vzpomínka z léta 2011, kdy jsme seděli tady na našem kopci přesně jako dnes.

Just me and twins. Bylo to poprvé, co jsme společně sledovali západ Slunce. Pamatuji si, že jsem se s Chasem ten den pohádala, protože jsem nechtěla hrát na schovávanou a El chtěla, no a on nás měl rozseknout. Nakonec řekl, že ji hrát budeme. Byla to hloupost, ale i tak jsem byla rozzlobená. Při tom západu za mnou Chase přišel a zadíval se na mě jeho štěněcíma očkama a zamrkal jeho dlouhýma řasama. Já nakonec povolila a odpustila mu. Skončili jsme v objetí, ale on najednou začal tak zvláštně chrčet při každém nádechu. Já se tomu smála, myslela jsem si, že je to způsob, jak mne chce rozesmát. Slyšela jsem v pozadí i El, jak se tomu pochechtává. Najednou na mě ale Chase spadl celou vahou a já se svalila i s ním na mě, na zem. V tu dobu tu ještě rostla krásná tráva, tudíž to ani moc nebolelo.
„Co děláš Chasi?" zeptala jsem se se smíchem, ale odpovědi se mi nedostalo. Svalila jsem ho tedy vedle mě a podívala se mu na obličej. Byl cely orosený potem, do očí se mu vlívaly slzy a kvůli chrčení, které se ozývalo při každém nádechu nebyl schopen slova. Při pohledu na něj jsem cítila hroznou bezmoc. Začala jsem se celá klepat a nevěděla jsem, co mám dělat. El ke mně přispěchala, a na můj povel pak běžela k nim domů. Já tam zůstávala s Chasem a stále jsem se s ním snažila udržet kontakt. Povídala jsem si s ním a snažila jsem se uklidnit, jak jeho, tak mě. Když má ruka zavadila o jeho čelo, cítila jsem jak hoří. Měla jsem o něj hrozný strach, ale netrvalo dlouho a na kopec přispěchali jeho rodiče i se záchranáři a poslední pohled, jak jsem Chase to léto spatřila byl na záchranářském lůžku v záchranářském voze.

Když na to dodnes vzpomenu, naskočí mi husina. Pamatuji si, že do školy nechodil celou druhou a půlku 3. třídy. Byl hrozně pohublý a věčně bledý. Ale díky rychlému podchycení bylo poté vše v pořádku.
V letech kdy nám bylo takových 13 let jsme se docela odcizili. Do našeho sousedství se totiž přistěhovali noví kluci, mezi kterými byl i Nate s Jackem. Chase se bavil s nimi a my jsme si s El zbyly. Už to bylo období, kdy jsme začaly probírat kluky. El má odjakživa slabost pro blonďáky s modrýma očima, takže se jí okamžitě zalíbil Nate. Vymýšlely jsme spolu jejich svatbu, jména pro jejich děti a celou jejich budoucnost až do posledního puntíku. Já nikdy nebyla ta kamarádka, která se nějak hodně svěřovala, a už vůbec ne o klucích. Možná mám odjakživa trochu slabost pro Chase, lhala bych kdybych řekla, že ne. Ale on to necítí stejně.
V 15 letech jsem pak měla svou první lásku, jmenoval se Josh a byl o rok starší. Zrzek s hnědýma očima, rozešla jsem se s ním protože jsem ho načapala s mojí spolužačkou, když se zrovna líbali. Pamatuju si, že ještě ten den přišel Chase domů celý pomlácený, protože se s ním popral. Stále netuším, co ho k tomu vedlo.

Z mého zamýšlení mě probere luskání mého kamaráda před mým obličejem. „Země volá Annie! Jsi v pořádku?" zeptá se mě jemný chraplák mého kamaráda a já se usměju. „Ano, nikdy mi nebylo lépe," nakonec věty se zazubím a pohlédnu na El, která má obličej zabořený v telefonu. Její blonďaté kudrliny spadají na pokrčená kolena. Jsem si na 100% jistá, že přidává nový příspěvek na instastories s fotkou západu. Očima sjedu na západ, který už je u konce a rozhlédnu se kolem sebe.

Na naší vesničku už spadá tma a tudíž vstávám a podávám Chaseovi ruku na znamení, ať se s mou pomocí zvedne. Ten mou ruku s radostí přijme, ale díky jeho tíze mě stáhne dolů a tudíž teď ležím hlavou na jeho hrudi. Na jeho svalnaté, vysportované hrudi. V pozadí slyším jak se Chase směje. Přičichnu si jeho vůně a ani se mi nechce vstávat, ležela bych tu takhle celou noc a celý zítřek. Dokud teda neuslyším zvuk vyfocení fotografie, vycházející z Elizabethiného telefonu. S rychlostí blesku už zase stojím na svých nohách a dělám jakoby nic.

„Ale, to jsi nemusela vstávat, já vás nechtěla vyrušit," vyleze z El hned potom, co se na ni vražedně podívám. Chase se zvednutím ze země odpálkuje El jednou větou, která mi hluboko v srdci udělá další malou jizvičku. „Ale prosím tě Beth, však jsme jenom kamarádi, viď Annie?" zasměje se a při mém oslovení mě žďuchne pěstí do ramene. S velikou bolestí na jeho poznámku přikyvuji a jako první se dám do chůze.
Za nedlouho mě dobíhá El s otázkou:„V pořádku? Je to pitomec, ale v hloubi duše je mi stejně jasné, že pro tebe chová city, věř mi", usměje se na mě a stiskne mě v objetí. Já ale v hloubi duše zase vím, že tato láska je bohužel pouze jednostranná, ale nedám to na sobě znát, protože už nás dobíhá i Eliin bratr a já musím dělat jakoby nic.