Summer Game

Den v Doupěti

"Smolničko, co bys řekla na malou procházku?"
"Ráda," usmála se dívka.

Ruku v ruce se Fred s Hermionou procházeli sadem Weasleyových. Byla horká letní noc, vzduch voněl suchou trávou a přicházející bouří, žáby hlasitě kvákaly a pár trpaslíků vylezlo ze svých děr, aby mohli pochytat pár červů k snědku.
"Au," vypískla Hermiona, když jí jeden obzvlášť velký trpaslík kousl do ruky.
"Jsi v pořádku, Smolničko?"
"Kousl mě trpajzlík," řekla naštvaně a chytila toho prevíta za hlavu, roztočila ho ve vzduchu a odhodila do jezírka. Trpaslíkovi chvilku trvalo, než se vyškrábal na nejbližší stéblo orobince, vyplázl jazyk a s hlasitým šplích spadl zpět do vody.
"Ale je s nimi sranda."
"Ohromná," prohlásil za nimi znechuceně Ron,"mužů se přidat?"
Fred by nejraději odpověděl, že ne, ale předběhla ho Hermiona.
"Jistě, stejně jsem s vámi oběma chtěla mluvit."
Vyčkala, až oba chlapci přestanou mručet.
"O čem, lásko," zeptal se Fred a ignoroval bratrův pokus se pozvracet.
"O nás třech. Rone, jsi můj kamarád a chci, aby to tak zůstalo. Nemůžeš žárlit na mě nebo na Freda. A chci, abys respektoval mojí a Fredovu volbu."
"Nikdy," trval Ron tvrdohlavě na svém," nikdy mi nic nevyšlo, vždycky jsem byl ta druhá možnost, zamiloval jsem se do tebe, ale co, vím, kde je moje místo."
"Brácho, tvůj problém je v tom, že si nevěříš. Najdi si holku a uvidíš, že se všechno změní k lepšímu."
"Kdepak, ale i tak, zůstanu přítelem, jen jsem sám. Jo a ještě něco. Ginny mě poprosila, abych ti vyřídil, že to bude jako dnes ráno,"otočil se k Hermioně. Ta se jen ušklíbla a protočila očima. Fred to zahlédl.
"Pak ti to vysvětlím," kouzelně se usmála na Freda.
Ron odešel. Fred zvedl jedno obočí a slečna se ujala vyprávění.
"Harry chodí tajně s Ginny, ta ale má oficiálně jiného než Harryho. Tak se tu a tam v noci vydává za ním do ložnice."
Fred se začal smát. Ne že by se mu líbilo, že jeho kamarád spí s jeho sestrou, ale přeci jen to tak trochu čekal.
"Neříkej nic. Mám lepší plán na večer než rozebírat sexuální život mé sestry a Ronalda."
"Vážně a co máš na mysli, Frede," uculila se Hermiona a o pár vteřin později už zjistila, co měl v plánu. Přitáhl si Hermionu do něžného polibku, který sama prohloubila. Stáli pod stromem, kde ji poprvé líbali oba dva. Fred opřel Hermionu o strom a jeho polibky nabývaly na intenzitě. Dívka zase omotala nohy okolo jeho pasu a ani si nevšimla, že do ní vnikl.
"Aaach, Frede," zasténala mu do ucha.
Za chvilku už oba dosáhli vrcholu, který tak potřebovali. Hermiona se upravila a zamířili do Doupěte.
"Frede?"
"Ano mamko?"
"Mějte trochu ohled na Rona, nemyslím si, že by bylo dobré, abyste vy dva před ním byli spolu víc, než je bezpodmínečně nutné."
"Molly, já jsem si s ním promluvil, tak snad to nebude problém,"řekl Arthur své ženě.
Hermiona si skousla spodní ret. Podívala se na Billa a Fleur, kteří se navzájem krmili u stolu dýňovými paštičkami, na Harryho, jehož ruka právě mířila pod stůl na stehna Ginny a na Rona, který se právě teď cpal až k prasknutí.
"Kde je George?"
"Odešel na Příčnou, zítra máme v obchodě jednu větší akci. Co kdybys jela se mnou?"
"A nebude to nefér vůči ostatním?"
"Jakou akci, Frede," optal se Ron, který právě spolkl sousto, které žvýkal.
"Otevření našeho obchodu, ty testrále. Vlastně jsem vás chtěl všechny pozvat, budeme mít i speciální program."
"Stačí, že jsme tam byli dnes," utnula rozhovor paní Weasleyová.
Všichni začali protestovat, kromě Hermiony. Věděla, že i když by nic neřekla, tak by jí Molly pustila.
"Uvidím, přeci jen bych chtěla trochu číst."
"Můžu ti ukrást Hermionu? Víš nejsi sám, kdo touží po její společnosti," řekla záhadně Ginny.
Hermiona se omluvně podívala na Freda, dala mu pusu na tvář a odběhla za Ginny do pokoje.
"Tak mluv, Hermiono, přece jsme si slíbily, že si tě dneska ukradnu, abys mi mohla vyprávět o tobě a bráchovi, jak jste se dali dohromady? Přišlo mi, že jsou ti spíš dvojčata protivná,"vychrlila ze sebe jedním dechem Ginny.
"Já ani sama nevím, začalo to po mým příjezdu do Doupěte. Sama víš nejlíp, jaký jsou. Ale Fred je trochu jiný než George. Je klidnější a i trošku hezčí. Začal se okolo mě motat už v Bradavicích, když byl turnaj. Sem tam jsme se párkrát sešli mimo kolej." Hermiona se odmlčela a zamilovaně se usmívala. Nelhala, ovšem neměla v plánu jí říkat i o druhém bratrovi. Jak to bylo komplikované!
"Pokračuj, prosím."
"Pak byly prázdniny a my byli u Siriuse v Londýně. Tam jsem se začala o Freda zajímat trochu víc a zjistila jsem, že je to fakt fajn kluk. Pod tou babou Umbridgeovou jsem tak nějak zapomněla, že mám povinnosti vůči sobě a škole, sblížili jsme se po jednom setkání BA. Čím víc jsem si uvědomovala, že mě má Ron za víc než kamarádku, tím víc jsem utíkala k Fredovi. Ale zatím vše v rovině přátelství. A teď v létě se stalo to, co už všichni víte."
"Ty miluješ mýho bráchu," rozřehtala se Ginny.
Do pokoje vstoupil Fred.
"Taky bych rád slyšel odpověď," usmál se,"přeci jen já...," a zmlknul, protože okolo dveří právě prošel Ron.
"Co tu děláš, Frede, víš že do mého pokoje nemáš přístup," utřela ho Ginny.
"Mamka s tebou chce mluvit ohledně Harryho, máš jít okamžitě dolů."
"Fajn, ale jestli to není pravda, tak tě zakleju a je mi jedno, jestli jsi můj brácha nebo Hermiona moje kamarádka!"
Fred se líbezně usmál a mrkl na Hermionu. Jejich pohled se setkal. Neodolal a políbil Hermionu.
"Opravdu chce tvoje mamka řešit s Ginny Harryho," vyzvídala Hermiona.
"Také jsem se divil, ale je to pravda, Ron je propálil a mamku teď zajímá, jestli je to opravdu tak."
To dívku potěšilo. I když v duchu kamarádku litovala.
"Tak moc bych si přál, aby si Ron našel tu pravou. Vždyť svou zatrpklostí kazí náladu všem ostatním."
"Neřeš teď Rona, máme na sebe málo času," zamlouvala to Hermiona.
"To je pravda, pojď ke mě," políbil ji.
Z polibku se opět vydali na cestu ke hvězdám.
Ginny zůstala zírat na svou matku s otevřenou pusou a její vztek na Rona se stupňová. I když Harry na tom nebyl o moc líp než ona. Držel ji pod stolem za ruku a nevěřil tomu, co právě vyslechl.
"Chtěla jsi se mnou mluvit mamko?"
"Jistě, pokud vím Ginny, tak chodíš s nějakým Deanem Thomasem, ale tajně se scházíš s Harrym. Nevychovala jsem tě snad, abys byla coura."
"Molly," vložil se do sporu pan Weasley, "tohle je čistě věc naší dcery, není třeba silných slov. Ale co se týče obsahu toho, co ti mamka řekla, Ginny, tak s ní musím souhlasit."
"Dean je jen kamarád, sice oficiálně s ním 'chodím', ale miluju Harryho."
"No, tak to co nejrychleji naprav, než se to někdo dozví."
"A co Bill a Fleur? Ty jen tak necháte, aby se tady muckali všem na očích?"
"To je něco jiného, Bill je dospělý a bude se ženit. Navíc je to muž, ty jsi dívka, na takovéhle věci máš dost času, mladá dámo. Je ti teprve patnáct let, uvědom si, že bys tím zničila život nejen sobě, ale i tomu chlapci,"bědovala paní Weasleyová.
"Pojď, Harry," zatahala Ginny pod stolem za ruku, "mamka jinak bude rámusit až do rána."
"Molly, nech jí, je to Ginnin život. Jděte spát."
Ron čekal na Harryho a Hermionu u sebe v pokoji, ani jeden se však neobtěžoval jít za svým kamarádem.
"Tak to jsem fakt rád, že jsem si na léto pozval kamarády, "zabručel a hodil proti zdi láhev máslového ležáku.
"Co tady mluvíš sám pro sebe," zeptal se George, který se právě přemístil do Ronova pokoje.
"Všichni se na mě vykašlali, Ginny, Hermiona, Harry, Fred..."
"Víš, Rone, tímhle fňukáním moc nezmůžeš. Zkus se trochu uvolnit, chápu, že si připadáš sám a zrazený, ale jsou to tví nejbližší přátelé a sourozenci, měl bys být v pohodě, aspoň víš, že mají partnery, které znáš a můžeš tak aspoň předvídat vývoj jejich vztahu."
"Vezmeš mě zítra do práce? Nechci si nechat ujít otevření Kejklí."
"Jasnačka, vstáváme v sedm ráno. A ne, že zaspíš."
Druhý den ráno Ron vstával už v šest, jen aby mohl s bratrem do práce.
Hermiona ležela vyčerpaná po další promilované noci s Fredem.
"Zůstaň tady se mnou," žadonila Hermiona.
"Nemůžu, Smolničko, ale co bys řekla na únos?"
"Jistě víte, mladý muži, že když ženě oznámíte únos, tak to už únos není?"
"Tak pojď se mnou, Smolničko moje," prosil Fred.
"A nebudu vám v obchodě překážet?"
"Ty nikdy, ale jestli chceš, tak bych si mohl vzít volno a mohl by otevřít George s Leem."
"To po tobě nemůžu chtít, vím, jak moc se na to těšíš."
"Mnohem radši bych byl po tvém boku."
Hermiona se usmála. Věděla, že Fred Weasley je ten pravý.