Sestry Harryho Pottera [Dočasně Pozastaveno]

II.🐍

,,Brada-co?" zeptá se Kristy. ,,No do Bradavic. Neříkejte, že nevíte co to je?!" řekl šokovaný Hagrid, jak už se stihl představit. A začal být na strýce s tetou naštvaný. ,,Promiň nám to Hagride, ale mi to vážně nevíme." řekla jsem. ,,Že nevíte?! Vy stě jim to neřekli?!" ,,Neřekli co?!" zeptá se Harry. ,,Vaši rodiče byli kouzelníci, kde myslíte, že se to všechno naučili?"řekl Hagrid. ,, Promiňte, že vám do toho skáču, ale naši rodiče byli obyčejní lidé, kteří zemřeli při autonehodě." prozradila Kristy, ale tohle byla evidentně poslední kapka pro Hagrida, protože se pořádně obul do tety a strýce. Pak nám dal dopisy, a odvezl nás sebou do Londýna. Tam jsme šli do hospody, s dosti zvláštním názvem Děravý kotel. Hagrid se tam chvilku bavil s vedoucím, ale potom ukázal na nás, a přitom řekl. ,,Ále nemůžu, musím tady Pottrovic trojčata vodvíst na Příčnou ulici." Jen co to řekl, všechno utichlo, a veškerá pozornost byla zaměřena na nás. ,,Můj ty Merline, to jsou Harry, Andromeda a Kristin Potterovi." Nemám ráda velkou pozornost, stejně jako Harry. Všichni nám hned začali potřást rukama, ale zachránil nás Hagrid. Všechny odehnal, a provedl nás lokálem k zadnímu východu,kde byla zeď. Tam poklepal na několik cihel, a ty nám pak umožnily projít do zvláštní ulice. ,,Hagride, ale my nemáme peníze." promluvil Harry, a to mě probralo se zamyšlení. ,,Tákže, půjdeme do Gringottovic banky." Přišli jsme tedy do banky, Hagrid jim předložil tři klíče, nasedli jsme do podobného vozíku, a jeli jsme. Harry byl trošku zelený v obličeji, stejně tak Hagrid a Kristy. Evidentně jsem byla jediná, která si to užívala. ,,Trezor Harryho a Kristin Potterových." Cože! My nemáme společný trezor? Skřet si musel povšimnout výrazu v mé tváři, protože řekl. ,,Slečno Potterová, vy máte svůj trezor někde jinde. Váš kmotr, spolu s Vašimi rodiči, se dohodli, že Váš trezor, budute mít ve vlastnictví, spolu s vaším kmotrem." Když otevřel Harryho trezor, tak tam byla hromada zlata! Já i bráška jsme byly v šoku. Jediná Kristy se zdála v pohodě. Poté, co si Harry s Kristy vzali peníze z trezoru, jsme se přesunuli k jinému a odtud vyzvedl Hagrid jeden balíček, který si uložil do kapsy svého kabátu. Poté jsme ještě zajeli k jinému trezoru. Jakmile skřet otevřel dveře, byly jsme překvapeni všichni. Bylo tam ještě víc zlata, než v trezoru Harryho a Kristy! Od skřeta jsem si přebrala měšec, do kterého jsem nabrala čtyři moje plné dlaně. Od Gringottů, jsme se přesunuli zpět na Příčnou, a pustili jsme se do nákupů. Po nějaké době, nám chyběli jen hůlky, a zvířata. ,,Tak děcka, já si pudu eště něco vyřídit. Vy si běšte zatím koupit hůlky. "Jak řekl, tak jsme udělali, a šli k Ollivanderovi. ,,Dobrý den, je tu někdo?!" ozval se Harry. Z jedné uličky, vykoukla hlava staršího muže. Jen se na nás podíval, a zmizel zpět do uličky. Po chvíli se vrátil, s devíti krabičkami. První hůlka si Harryho nevybrala, stejně tak jako druhá a třetí, až ta čtvrtá byla správná. Vždy, když vytáhl nějakou hůlku, jsem ihned věděla, o jakou se jedná. Harryho si vybrala hůlka z dubového dřeva, má 12 a 1/2 palce, jádro péro z fénixe. Pan Ollivander, byl lehce zadumaný, a záhy nám řekl proč. Stejně jako Harry měl jizvu na čele, měla jsem ji i já, ale ona byla na pravém zápěstí. Teď však přišla řada na mě. Ještě, než mi stačil pan Ollivander podat jednu jedinou hůlku, jsem řekla. ,,Víte, pane Ollivandere, je to velmi zvláštní, ale já rozumím asi hůlkám. Hned jak jste Harrymu podával ony hůlky, jsem hned věděla, o jakou hůlku se jedná. Ovlivní toto nějak výběr hůlky?" Pan Ollivander se tomu jen podivil, a zmizel zpět do hlubin krámku. Za okamžik byl však zpět, s jedinou krabičkou. Vyndal z ní nádherně zdobenou hůlku. Byla celá bílá. Rukojeť byla hladká, avšak od počátku rukojeti, po špičku hůlky, byly na ní vyřezány nádherné ornamenty. Dokonalá práce. Ale tuto hůlku jsem neznala, byla pro mě cizí, ale přesto známá. Jemně jsem ji uchopila, a jen co má ruka obemkla rukojeť, projel mnou příval energie, a že špičky vystřelilo modrobílé kouzlo. ,,Výborně, hned na poprvé se mi povedlo určit vaši hůlku. Dřevo javor, 12 a 3/4 palce, nepoddajná, a jádro chlup ze smrtonoše a z žíně z testrála. Budete velmi mocná čarodějka. A evidentně máte nadání na výrobu hůlek. Takový talent jsem už dlouho neviděl." Poté přestoupil ke Kristy, ale stále po mě občas pokukoval. Všechny hůlky, co tu byly, si Kristy nevybraly. Pan Ollivander už byl zoufalý, a tak se obrátil na mě. ,,No, já bych navrhovala tuto hůlku. Dřevo ořech, blána z dračího srdce lehce poddajná, 13 palců." Pan Ollivander záleží do hlubin krámku, a zpět se vynořil s hůlkou, jež jsem mu poradila, a evidentně dobře, protože si ji hůlka hned vybrala. Po zaplacení, jsme vyšli před krámek, kde už nás čekal Hagrid. ,,Tady máte něco k narozeninám." Harrymu podal sněžnou sovu, Kristy nádherné černé kotě a mě dal havrana. Chvilku jsem ji pozorovala, a nakonec jsem se rozhodla. ,,Bude se jmenovat Raven."