Drown › [Harry Styles, a.u.]

❤ eighteen

"Zadívala jsem se do stropu nad námi a tiše si povzdechla. "Teď?"

Harry nic neřekl. Jen uhnul očima a zarytě sledoval můj hrnek s čajem.

"Co ode mě čekáš?" Otočila jsem na něj hlavu a naše pohledy se na malou chvíli spojily, než zase ucuknul pohledem.

"Jen jsem se ti chtěl omluvit," trhl rameny a postavil se na nohy.

"Chceš, abych ti odpustila?" Naklonila jsem hlavu.

"Stejně mi neodpustíš, tak proč se ptáš," zavrtěl hlavou. Ozvalo se zaklepání na dveře a oba jsme okamžitě přesunuli pohled na Penelopin obličej, který se v nich objevil. Smála se jako sluníčko, jen na chvíli na mě udělala starostlivý pohled, když mě zřela.

"Co je, marode?" Přišla blíž a postavila se k Harrymu, který jí obtočil ruku kolem pasu.

Chvíli jsem němě zírala na tu ruku, pak jsem se vzpamatovala a udělala na své tváři úsměv. Zda vypadal dost pravdivě, nevím. "Umírám."

"Tak mi nezapomeň něco pěkného odkázat," mrkla na mě okem a pak vytáhla z kabelky tabulku čokolády. "Aby se ti umíralo s lepším pocitem na jazyku," podala mi ji do ruky a pak chytla Harryho za ruku. Nepřišla za mnou, přišla za ním. A on přišel za mnou. A já jsem tu v podstatě kvůli němu. Kvůli němu nebo kvůli své tvrdohlavosti?

"Chtěla bych spát."

"Nojo, ale ještě ti musím říct jednu novinu!"

"Povídej," neuhlídala jsem se a lehce převrátila oči.

"Na Vánoce pojedu do New Yorku!"

"Blahopřeji," usmála jsem se. Jindy bych ji New York záviděla, teď jsem si přála být sama a spát, což jsem jim dala jasně najevo svým pohledem.

Po klapnutí dveří se ozval můj těžký vzdech. Penny a Sebastian, Penny a Harry. Sebastian je holkař, když to chci říct slušně, ale Styles? Vždyť jsem ho za celou tu dobu, co s námi je, s žádnou lady tady neviděla. Vlastně, co mi je do toho, ti dva spolu začali už dříve. Jen se v nich opravdu něco zlomilo, protože chtějí něco víc, než jen fyzický vztah.

Ozvalo se mé druhé povzdechnutí a pak jsem se natáhla pro mobil.

Zaslouží si mé odpuštění?

Záleží na tom, jak hluboké rány způsobil. Každá se uzdraví, jen některé zanechají jizvy. Nevěděla jsem, zda Louis ví, koho myslím. Odpověď byla tak nadlehčená.

Co když se rány nezacelily?

Tak to bude chtít čas a trpělivost.

Díky, Louisi.

❄❄❄❄❄❄❄❄

Seděla jsem na pohovce, odkud jsem měla přímý výhled na Lucase, jak se s Harrym snaží ozdobit vánoční stromek. Harry, jakožto nejvyšší z nás, se snažil připevnit na vrchol stromu hvězdici, která by odstartovala celé to zdobení. Strom byl ale celkem velký, a tak si vysoký Styles musel vzít židli, aby se dostal k vrcholku.

S lehkým úsměvem jsem je sledovala a posílala Penny fotky, jak si sama přála, po její nepřítomnosti tady. New York je asi lepší. Zvedla jsem mobil a nenápadně vyfotila Harryho, jak mu z mikiny leze potetované tělo.

"Nehleď na něj tak," upozornil mě Sebastian sedící vedle. Nechápavě jsem se po něm otočila, ale on se jen tajemně usmál a jeho pohled mě opustil.

Konečně se jim povedla nasadit hvězda a Lucas začal rozvěšovat ozdobičky po celém stromě. Sáhla jsem po krabici s ozdobami a natočila pár girland okolo sloupků v domě, které jsem pak doplnila červenými mašlemi.