Drown › [Harry Styles, a.u.]

◄ eight ◄

(flashback:)

Seděla jsem na pohovce a sledovala, jak Lucas a Harry hrají Minecraft. Obrazovka byla rozdělena na dvě poloviny a každý na ní dělal něco jiného. Svět z kostiček mě až tak moc nezajímal, spíš jsem většinu času soustřeďovala pohled na Harryho, který si obratně pohrával s gamepadem jako Lucas.

Sebastian seděl hned vedle v křesle a hrál si s mobilem. Nádherné srpnové odpoledne. Za chvíli tady bude září dřív, než se nadějeme. Matka na chvíli zavolala Seba do kuchyně, aby ji s něčím pomohl, a tak si vysloužil pohoršené pohledy od Harryho a Luca, když jim prošel před obrazovkou.

Zanedlouho se ozvalo neobvyklé pípnutí, což mě donutilo odtrhnout pohled od Harryho a navrátit se do reality. Prohrábla jsem si své fialové vlasy a podívala se na mobil na pohovce, kterému se rozsvítil display.

Vzala jsem ho do ruky a podívala se, proč se rozsvítil. Nová zpráva? "Sebe, přišla ti SMSka! Od nějaké Chelsii," zavolala jsem na něj.

"Od Chelsii? To bude pro mě," vzpamatoval se Harry z herní agonie, v mžiku odložil gamepad a vytrhl mi mobil z ruky. Okamžitě v něm začal číst a než sem Sebastian doběhl, aby ukořistil svůj telefon, Harryho tvář už měla dočista nasupený výraz, který se každou vteřinou měnil na vražedný.

"Harry, počkej, já ti to vysvětlím!" Snažil se zamluvit Seb, ale to už schytal od něj pravým hákem. Sebastian dopadl na pohovku vedle vykuleného Lucase. Než se sesbíral nahoru, Harry už byl otočený a oblékal si na sebe mikinu.

"Tak prý kámoš," odplivnul si a odešel z domu.

Nechápavě jsme s Lucasem hleděli na Sebastiana, který s pohledem mimo realitu držel pevně v dlaních svůj telefon. Když se vzpamatoval, otočil se ke mně a zavrtěl hlavou. 

Zmateně jsem se dívala kolem sebe, pořád mi nedocházelo, co se stalo. Před očima jsem stále měla to, jak Harry udeřil Sebastiana, a jak potom utekl. Sakra, on utekl. Vždyť se ztratí!

"Co se to, sakra, stalo?" Nechápavě jsem se na něj podívala s výrazem dožadujícím odpovědi, které se mi nedostalo. Sebastian jen zavrtěl hlavou a něco vyťukával do mobilu.  "Vysvětlíš mi to?"

"Ne. Tobě do toho nic není," zvedl se a odešel do svého pokoje. Je to to možné?

Vyběhla jsem dveřmi ven, abych mohla najít Harryho, ale ani jedna ulička mi nenapovídala, do které zabočil. Když jsem jo našla, seděl dva bloky odtud s hlavou v dlaních.

"Hej, Harry, co je?" Posadila jsem se vedle něj a lehce se předklonila, abych mu byla blíže a nic mi neuniklo.

"Jdi do hajzlu."

"Co prosím? Harry, já jsem ti nic neudělala!" Upozornila jsem ho a on konečně zvedl hlavu. Kudrnaté vlasy zdobily jeho zničenou tvář, ve které se leskl hněv. "Co se stalo?" Položila jsem mu ruku na rameno a tím vyjádřila svou podporu. Ale on ji setřásl.

"Jdi pryč. O nic jsem se tě neprosil. Jsi stejná jako on. Jste ze stejného těsta. Vypadni!" Poslal mě pryč, aniž by si mě vyslechnul, nebo si nechal poradit.

"Můžeš se mi vypovídat, to pomáhá," navrhnula jsem, ale to se mu očividně nelíbilo, protože okamžitě lapil mou ruku a silou jí trhnul nahoru, až jsem se bála, že mi ji vykloubil.

"Nepotřebuji tvoje rady. Jdi do hajzlu, Lancasterová. Je mi z vás špatně," odfrknul a plivl mi skoro pod nohy.

Znechuceně jsem uhnula a vyšvihla se na nohy. Upřela jsem na něj ostrý pohled a naštvaně si překřížila ruce přes hrudník. "No tak, Harry. Já jsem ti nic neudělala. Nechápu, proč máš tyhle kecy. Kdo je Chelsea?"

"Děvka." Odpověděl mi jedním slovem, zvedl se a obešel mě, aniž by cokoliv dalšího řekl.

*

"Harry!" Zavolal Sebastian na něj hned, co Harry vstoupil dovnitř, a já šla za ním. Zabouchl mi dveře před nosem, takže jsem na pár sekund neviděla, co se dělo, a pak když jsem si otevřela, Sebastian němě stál a hleděl do prázdna, Harry už tam nebyl.

"Kdo je Chelsea?" Zeptala jsem se nechápavě, a ani nevěřila, že se to někdy dozvím. Chelsea.

"Harryho ex."

"A proto ji nazval děvkou?" Pozvedla jsem obočí. "Co se stalo?"

Sebastian se nejistě poškrábal za krkem a pak jen kývnul rameny. "Našel důvod, proč ho nechala."

Chvíli jsem tam stála a pozorovala Sebastianovy jemné rysy překryté světle hnědými vlasy. Ozubené kolečka do sebe začaly zapadat. "Jak si to mohl udělat svému nejlepšímu kamarádovi?"

"Jednou se tě zeptám na to samé, Berry," jemně se ušklíbl a odešel pryč.

"Lucasi, už je pozdě, vypni tu hru a jdi se připravit do školy."

♥*♥*♥

Možná moc sprostých slov na jeden pidi díl, ale tohle jen velice naštvaný flashback :-)

Asi jsem chytla slinu, takže cajk, dneska se vrhnu do dalšího dílu :)