Pod lampou je největší tma

Prolog

Katie Brown. Svobodná žena ve středním věku na návštěvě své rodiny v městě New York se jedno deštivého jarního dne rozhodne, že navštíví svého bratra Noaha, se kterým nemluvila od jeho svatby.

Podle informací, které získala od své matky by měl být doma, ale jeho manželka Natasha i s jeho dvěma dětmi Molly a Jacobem by měli být mimo město. Tohle Katie naprosto vyhovovalo. Nikdy neměla bratra manželku ráda. A také jí podezřívala z nevěry a nevěřila, že obě děti jsou jejího bratra. Děti za to milovala a trpěla, že se musela kvůli práci od svého synovce a své neteře odstěhovat. Molly byla tmavší pleti než její bratr a jeho manželka byla zrzka, takže bylo samozřejmé, že něco nehraje. Ale Katie a Noaha otec byl Hispánec, takže bylo možné, že si všechno domyslela jenom, aby měla důvod svojí snachu nenávidět.

Katie vystoupila na autobusové zastávce ve tři čtvrtě na osm ráno a vydala se krokem k bratra příbytku. Zastávka na které Katie vystoupila se nacházela pouhých pět set metrů od jejího bratra domu. I přes to, že cesta nebyla dlouhá, tak díky nepříjemnému dešti se cesta zdála nekonečná. Katie na tohle počasí nebyla zvyklá a tak si nevzala deštník. Ale po nepříjemné cestě konečně došla k bráně, která vedla na jejího bratra verandu. Jejich dům byl klasický rodinný dům, který byl velice podobný všem okolo. Katie ihned rozpoznala , že bratr se vůbec za tu dobu co se neviděli vůbec nezměnil. Furt to byl ten stejný chlap. Nikdy nijak nevybočoval, vždy se držel na hromadě. Proto si s Katie si nikdy nepadly ona totiž nikdy nešla s ostatními.

Ale když vkročila na verandu celé její tělo jí zamrzlo. Nemohla uvěřit tomu co viděla před sebou.