Dance Forever /Dance (JBFF)/

"Why are you crying ?"

příjemné čtení :)

Z pohledu Carol:

Právě sedím u doktora a čekám co mi řekne. Jsem strašně nervozní.. Modlím se k bohu, abych nebyla těhotná..  Nevím co budu dělat, když těhotná vážně budu.. "Tak slečno Jones, mám pro Vás dobrou zprávu." Hned jsem začala být ještě víc nervozní, srdce mi bilo  100x víc něž kdy jindy, ruce se mi klepali a žaludek jsem měla celý převrácený. "Jakou Pane doktore?" zeptala jsem se nervozně. Prosím ať nejsem těhotná prosím! "Gratuluji, Jste těhotná!" vykulila jsem oči. "Jste teprve ve 2 týdnu těhotenství "  Držela jsem se aby jsem se nerozplakala, před doktorem. Já-já nemůžu být sakra těhotná nemůžu! Co já jen budu dělat, jsem vážně těhotná.. Vždy jsem si myslela že budu šťastná, když budu těhotná, ale teď šťastná nejsem.  "Je Vám dobře slečno Jones?" jemně jsem přikývla.  "Nejste moc šťastná že jste těhotná.. Nechcete to miminko?" Koukla jsem se na doktora se slzami  v očí. "J-já nevím" odpověděla jsem. "Jak to že nevíte? Je to skrz otce?" jemně jsme přikývla. "Ale slečno, jestli Vás opravdu miluje. Tak bude rád že čekáte jeho dítě" řekl. "Ale tak to není Pane doktore.. Je to o mnohem, ale mnohem těžší..  Otec toho dítěte čeká dítě i s jinou ženou" řekla jsem. "aha" doktor vypustil z úst. No co jiného by mohl říct? "Budete chtít jít na Interrupci?" Koukla jsem se na doktora. "Nevím." řekla jsem. "Slečno, nechci vás nějak strašit. Ale když půjdete na interrupci, hrozí Vám že už nebude te moc už otěhotnět.  Pořádně si promyslete, jestli by jste to chtěla.." Zavřela jsem oči a jemně přikývla. "Slečno Jones, příští týden přijďte opět.. Udělám vám opět ultrazvuk " řekl a já přikývla. Nemohla jsem mluvit, jen jsem přikyvovala . Postavila jsem se "Děkuji Pane doktore" řekla jsem. "Je to moje práce slečno" řekl. "A doufám že se rozhodnete dobře." řekl. "Na shledanou." řekla jsem "Na shledanou" řekl doktor a já šla pryč. Hned jak jsem vyšla na chodbu, tak jsem začala plakat. "Carol co se stalo?!" uslyšela jsem Jazzemyn hlas. "Jsem těhotná" řekla jsem a koukla se na Jazzy. "Ale to je přece dobrá zpráva, tak proč pláčeš?" zakroutila jsem hlavou. 

"Jak to může být dobrá zpráva Jazzy? Nechápu jak se to mohlo stát, teda vím jak se to stalo. Ale proč musím být těhotná Jazzy.Co budu dělat? Jak to řeknu Justinovy. Mám mu to vůbec říct? Jak bude reagovat?!" řekla jsem mezi vzlyky.  "Carol, doufám že si neřekla že jdeš na Interrupci?!" Jazzy po mě vykřikla. "ne." odpověděla jsem.  "Carol, myslím že jsem ti svoje řekla už ráno. Máš být šťastná že jsi těhotná a ne smutná. Dobře chápu tě že se bojíš co na to řekne Justin a jestli to vůbec přijme. Ale Justin bude rád že TY čekáš JEHO dítě!" řekla Jazzy.

"Já vím Jazzy a ani nevím jestli to Justinovy řeknu že jsem těhotná.. Když půjdu na interrupci, tak se nikdo nedozví že jsem byla těhotná" řekla jsem. "Carol Rose Jones! Jak kurva tohle můžeš říct! Víš jak by to Justina ranilo, kdyby si šla na interrupci a jemu ani neřekla že čekáš jeho dítě víš jak moc by ho to ranilo sakra?!  Carol ,jestli na tu interrupci půjdeš, tak přísahám že s tebou nebudu nikdy mluvit! Chci být teta, tvého dítěte a ne Arianinyho!  A ty si sakra myslíš že kdyby si na tu interrupci šla tak to neřeknu Justinovy? Myslíš si to? Kdyby jsem se to dozvěděla, tak jako první to půjdu říct Justinovy!"  Jazzy dokončila svůj monolog.. Neměla jsem slov, přimo mi vyrazila dech... Vážně jsem nevěděla co říct,byla jsem ticho a jen jsem se koukala do země. "Pojď pojedeme už k vám." řekla Jazz a já si stoupla. Vyšli jsme ven a nastoupili jsme do auta.