Dance Forever /Dance (JBFF)/

"Either here as long as you like. I do not mind"

Příjemné čtení :)

 

Z pohledu Carol:

 

Zaparkovala jsem si auto před jejich domem, vystoupila a následně zavřela auto. Šla jsem ke dveřím a zazvonila jsem, hned se dveře otevřeli, stala v nich Pattie. "Zlatíčko už si tu" usmála se a pustila mě dál. "Ano" řekla jsem. "Pojď doprovodím tě do pokoje, aby sis tam mohla dát věci" přikývla jsem a šla s Pattie. Pattie otevřela dveře do "mého" pokoje. "Děkuji Pattie, hned jsem dole" oznámila jsem jí a ona přikývla. Zavřela dveře a já položila tašku s oblečením do postel. Bylo to hezký pokoj.. A pokud se nemýlím je to hned naproti Justinova pokoje. Opět na něho myslím, sakra Carol zapoměň na něho! Musím na něho zapomenout!

Vyšla jsem z pokoje a z  pokoje naproti toho "mého" vyšli Justin a Ariana, oba si usmívali, ale když mě uviděli tak jim hned úsměv zmizel z tváře. "Proč si byla v tom pokoji?" zeptala se Ariana. Chtěla jsem něco říct, ale najednou se tu objevila Jazzy. "To protože tu teď bude!" řekla a usmála se na mě a já jí úsměv opětovala. "Proč tu bude?" zeptala se Ariana. "Protože jsem si to přála!" odpověděla jí Jazzy. "Proč sis to přála?" Ježiš jak je ona otravná! "Protože je to moje nejlepší kámoška a chci jít mít teď u sebe. Jestli se to vám dvouma nelíbí, tak prosím dveře jsou otevřený nemusíte tu být" mrkla na mě Jazzy. Justin mlčel nic neříkal, ani se na mě nepodíval. "Pojď do mého pokoje Carol" přikývla jsem a šla s Jazzy do jejího pokoje. Vešli jsme dovnitř a obě se posadili na její postel. "Myslela jsem že nepříjdeš" řekla smutně. "Přece jsem ti slíbila že příjdu a já vždycky svoje sliby plním" usmála jsem se na ní.  "Kdyby ti zase píšťalka něco říkala, tak mi to řekni a já si to s ní vyřídím" řekla "Nic mi říkat nebude, protože já jí poslouchat nebudu. Jsem tu s tebou s ne s ní" mrkla jsem na ní a ona se usmála.  "Carol vážně se ještě jednou omlouvám za to jak jsem na tebe vyjela. Ale je mi hrozně.." řekla "To je v pohodě zlatko, byla by jsem taky taková.. Chápu to je to teprve jeden den.." řekla jsem.. "Díky že to chápeš. Strašně mě to mrzí že jsem přišla o miminko, ale Bůh to tahle chtěl.." řekla "Zlatko mě to taky moc mrzí, ale budeš mít ještě plno dětí" řekla jsem.

"Já vím" usmála se "A kde je Ryan?" zeptala jsem se a v tom se otevřeli dveře. Stál v nich Ryan. "Tady" řekla. "Ahoj Carls" řekl "Ahoj Ryanko" usmála jsem se na něho a objala ho.

"Nechám vás o samotě" řekla jsem, ale Jazzy mě chytila za ruku. "Ne budeš tu. Mám tu dva milovaný lidi který nejvíc miluji.. I když mi tu jeden chybí" řekla smutně a já hned věděla že se jedna o Justina. "Ten třetí je?"

"Justin" odpověděla. "On tu ještě nebyl?" zeptala jsem se. "Byl.. Ale chtěla by jsem, aby tu byl i teď když vás tu mám všechny" řekla.  "Mám jít pro něho?" zeptal se Ryan a Jazzy se koukla na mě. "Zlatko je to tvůj bratr skrz mě ho nemusíš nenávidě. Zavolej si ho" usmála jsem se a Jazzy přikývla "Běž pro něho" řekla a Ryna přikývl otevřel dveře a šel pro Justina. "Vážně ti to nevadí?" zeptala se a já zakroutila hlavou. "Proč by mi to měla vadit zlatko. Je to tvůj bratr je jasný že ho chceš mít u sebe.  A teď ho budu vidět po celou dobu co tu budu" řekla jsem.  "je to těžký?" zamračila jsem se. "Co je těžký?" "No to všechno..  Po měsíci vidíš kluka, kterého miluješ.  Vidíš ho se ženou která nosí jeho dítě pod srdcem.." sklopila jsem hlavu. "Je to hodně těžký Jazzy. Ale musím na tvého bráchu zapomenout. Musím zapomenout na to že nějakej Bieber existuje.." řekla jsem. Jazzy chtěla něco říct, ale otevřeli se dveře. Stáli v nich Ryan a Justin. "Potřebovala si něco sestřičko?" zeptal se Justin. "chci vás mít u sebe.. Vás tři chci mít u sebe" řekla a usmála se na nás. "Vás tři miluji nejvíc na světě. A chci aby jste byli teď u mě" řekla a Justin přikývl. Sedl si taky k Jazzy.