Tento příběh je o 18nácti leté dívce s velkými sny a plány do života. Vše je téměř dokonalé, až na její rodinu - má pouze matku a nenávistnou sestru, které jí celý život ubližovaly a dávaly jí najevo, jak moc jí nesnášejí.
Proto se ve svýc...
Byla jsem nervózní tak moc jsem se chtěla otočit a jít zpět na kolej. Když jsem pomalu přicházela k místu kde jsme se měli sejít modlila jsem se aby tu ještě nebil a já si mohla vše utřídit v hlavě.
K mé velké smůle jsem ho zahlédla za rohem bistra jak se opírá o černou motorku. Musím uznat že v kožené bundě a jemným roscuchem vypadal přitažlivě "MOment co?! Angelo vzpamatuje se právě tady přemýšlíš nad tím, že tě HAROLD STYLES přitahuje!"
Rychle jsme se probrala ze svého krátkodobého transu a podívala se jeho směrem. Své magicky zelené duhovky upíral přímo na mě, nemohla jsem přesně definovat jak se cítí jelikož vše schovával za odolnou maskou přetvářky.
Rozčilovalo mě jak si mě pořád prohlíží a proto jsem se vydala malými krůčky k němu. Byla jsem nesvá z jeho blízkosti, ale nedala jsem to na sobě znát. Pozdravila jsem ho a on mi s prostým "čau" nevěnoval více pozornosti. Rozhodla jsem se tedy oslovit ho znovu a požádat ho zda můžeme jít dovnitř budovy jelikož se blížil podzim a venku se začalo ochlazovat.
Harry
Jenom jsem tam stál a dělal, že mě hrozně zajímá co mi píše Niall, ale upřímné mi to bylo úplně jedno jelikož zprávy tipů ohni jí na záchodcích jsem teď vážně nepotřeboval. Zhruba po pětiminutovém tichu promluvila " Mohli bychom j..jít dovnitř prosím ? " Zeptala se mě vystrašeně a já jen letmo přikývl.
Ocenil jsem, že v podniku je málo lidí, protože už tak jsem nasranej, že tu trčím s ní a musím se s ní bavit o tom projektu.
" Hm no tak o čem by jsi s představoval, že to bude? " Zeptala se mě na stejnou otázku jako minule. Co si budeme moje odpověď byla pořád stejná. Nechci dělat nějakej zkurvenej projekt s touhle šprtkou, která vipadá jako by se měla každou chvílí se sypat jak moc se mě bála a to mě tak nějak vzrušovalo. " No nemám páru takže to je na tobě " odpověděl jsem stroze, ale nezapomeň jí při tom propalovat pohledem. Očividně jsem jí vyvedl z míry.
" N..no j...já myslela, že bychom to mohli n..napsat jako no ..." " Jako co ? " Skočil jsem jí do řeči. Byla sranda si s ní pohrávat, byla tak nevinná a zároveň roztomilá. " Jako dvojknihu " Moment co? Jak to jako myslí dvojknihu!? Dle mého výrazu jí došlo, že jeden to nepochopil a tak to upřesnila. " Každý napíšeme polovinu o tom druhém, pokud si pamatuješ paní profesorka Lineová nám řekla, že se máme poznat a tímto bychom jí to dokázali. " Ne no tak to fakt ne já přece nebudu psát o nějaký nudný šprtce. Ne rozhodně ne. V tu chvíli se ozvalo moje svědomí " nebuď debil a přístup na to zas tak hrozný to nebude a čím rychleji to budeš mít hotové tím dřív budeš mít pokoj. " Agrrr nesnáším to! Ale co můžu dělat.
" No tak oukey, čím dřív to bude tím líp pro mě. "
Angel
když to dořekl tak se mi značně ulevilo, nechtěla jsem se s ním hádat o jiných možnostech protože tato byla jedna z nejlepších východisek.
" Skvěle a ještě musíme probrat tu práci. Já navrhuji buďto knihkupectví, kavárnu nebo starožitnictví co ty ? " Jakmile mi tato slova vyplynula z úst jeho čelist se zahrnula ještě víc a obočí svraštil do přímé linky. " To jako vážně, nebudu jako teplouš chodit po knihovně a roznášet knížky malejm harantům." Řekl podrážděně. " Dobře a co to ostatní ? " " Starožitnictví ne a kavárna možná teda bylo by lepší kdyby to bylo nějaké bistro." No nebyla jsem zrovna nadšená, že přistoupil tak nějak z poloviny na jeden z mích návrhů ale co my zbývalo? Nic, takže na to budu muset kývnout. " Tak dobře, bistro zní fajn, ale jaké ? " Harry se pootočil a sáhl po letáčku s nápisem HLEDÁME VÝPOMOC a pod tím telefonní číslo.
Do telefonu jsem naťukala číselnou kombinaci a začala číslo prozvánět. Zhruba po pěti pípnutí se na druhé straně ozvalo cosi jako "ano u telefonu Brix. " ihned jsem se představila a řekla za jakým účelem volám. Pán jenom potvrdil, že schání zaměstnance a, že pokud o tu práci s Harrym stojíme máme se dostavit v pondělí v 15:00 hodin zde. Rozloučila jsem se a zavěsila. " Tak co? " Zeptal se Harry. " Jo dobrý, máme se tu v pondělí v 15:00 stavit a prý nám šéfová všechno vysvětlí ."
Potom už jsme si každý objednali svoje kafe a odebrali se domů.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
