confess to your heart

knowledge

Angelina

- o týden později -

Dnes je to přesně týden kdy sdílím svou práci s Haroldem. Paní Lilien nás chválí za dobře odvedenou práci, a divili by jste se, že Harry není ten tip kluka co se někde zašije a celou směnu je někde na telefonu nebo tak něco. Všechno dělá tak ladně a jako by nemusel vynaložit vůbec žádnou sílu. No zato já od něj každý den chodím na pokoj úplně hotová a to doslova, vykonám večerní rutinu a zalezu do postele. A tento tento týden tomu nebude jinak AHCH JO!

Když se proberu z dočasného zamyšlení hledám pohledem Harryho, který nosí špinavé nádobí do kuchyně. Má na sobě bílé tričko které mu obtahuje svalnatá ramena. Při zvedání tácu se mu svaly na rukou napnou a tím více vyniknou inkoustové obrázky, které zdobí celé jeho paže. uvědomím si, že na něj koukám déle než bych měla a proto rychle svůj pohled odvrátím na přicházejícího zákazníka. Ve dveřích se zjeví vyšší brunet s brýlemi a neposednými vlnitými vlasy. Rozhlédne se po kavárně a zastaví svůj pronikavý pohled na mě. Usměje se a vydá se ke mě.

"Ahoj". Řekne s hravým tónem hlasu. "Ahoj co si dáš?" Neváhá a hned mi sdělí svou odpověď.

" Něco mi vyber " usměju se a nezapomenu mu říct uštěpačnou poznámku. " Co když ti dám schválně to nejhorší jídlo a nebo třeba zkažené i když bych ho tady nenašla samozřejmě." " Budu ti věřit" řekne a mrkne na mě.

Po chvíli se odeberu do kuchyně kde kuchaři řeknu mnou vybranou objednávku. Pak si vezmu hadr s čističem a rozejdu se otřít stoly, aby nově přicházející zákazníci nejedli na ušpiněné ploše. Projdu velkými posuvnými dveřmi rovnou k prvnímu boxu. Nejprve umyji celou plochu stolu a následně i opěradla u židlí. Tuto činnost zopakuji všech stolů do té doby než se střetnu s umělou blondýnkou, která postává u mého spolupracovníka a lacině si namotává vyperoxidovaný pramen vlasů. Po mém nechtěném nárazu sebou zakolísá a padá k zemi. Nenápadně se usměji a falešně se omluvím když v tom mě předběhne její pisklaví hlas. " KAM KSAKRU ČUMÍŠ?!! TO NEVIDÍŠ PŘES TY LUPI NEBO CO?" Ukáže na mé brýle.

"Omlouvám se nechtěla jsem do tebe vrazit." Řeknu i když jsem si plně vědoma, že vidět tuhle barbie rozplácnutou na podlaze je opravu k nezaplacení. Po očku sleduji Harryho reakci, mračí se a to hodně obočí má sepnuté v jedné přímé lince a vrásky na čele tomu dodají ještě větší důraz. Proto radši odběhnu zpět do kuchyně kde si od Jona tedy našeho kuchaře převezmu objednávku pro toho mě neznámého kluka.

Přemístím se k pultu a předám mu veganskou tortilu. On slušně poděkuje a zaplatí požadovanou částku s velkým spropitným. " Promiň to si nemohu vzít. " Vracím mu dýško. " Vem si ho, taková kráska jako ty si ho zaslouží." jakmile to dořekne cítím jak se mi do obličeje hrne horkost a já sklopím pohled a poděkuji. " Jo a mimochodem jsem Bradley. " Řekne během toho co otvírá dveře od vchodu do bufetu. " Angela " odpovím prostě jemně přikývne a odejde pryč.

Brad byl posledním zákazníkem a já tak zůstanu s Haroldem sama. Vyndám peníze z kasy a začnu přepočítávat dnešní tržbu. Když v tom dostanu geniální nápad. Peníze uložím do sejfu a částku napíšu do knihy tržby. Rychle se rozeběhnu s tím, že můj nápad hoden génia sdělím Harrymu.

Jako neřízená střela se vřítím do skladu hledající mého pomocníka. Rozhlížím se všude, ale ne a ne ho najít. Utíkám a přitom prohledávám sklad když do někoho už po druhé za den narazím. Daná osoba to na rozdíl ode mě ustojí a já padám k zemi jako shnilá hruška. " Jauvajs " ulevím si a podívám se nahoru na člověka do kterého jsem vrazila. Věděla jsem kdo to je, protože kromě mě a jeho tu nikdo nezůstal. " Promiň Harry. " Na tváři mu hraje úšklebek a u toho mě pozoruje. "

"koukám, že dneska my všechny holky padaj k nohám." " Vtipný Harolde. " Prsknu na něj a on propukne v obrovský záchvat smíchu. Zvednu se ze studené země a trapně se na něj podívám. "Co se děje tak hroznýho, že sem běžíš a vrazíš do mě jako kdyby jsi se se mnou chtěla vyspat." Řekne a znova se na jeho tváři usadí ta otravná grimasa.