confess to your heart

he

Den ve škole dnes obzvlášť ne ubíhal, pořád jsem přemýšlela nad tím co se stalo na chodbě, proč byl tak hrubý, a proč si mě prohlížel. " Angel sakra vzpamatuje se, přece se nenecháš rozhodit nějakým novým bastardem " řeklo mi moje svědomí, a mělo pravdu.

V tom se mi v batohu začal ozývat  můj mobil.

" Angel uděláme si dnes filmoví maraton jo?"

"Jasně proč ne. X"

S Kate jsme si  udělali hezký zbytek dne a ohromně si ho užili.

DRUHÝ DEN RÁNO

Je 8:07, sedím na parapetu okna a čekám před třídou  na další hodinu. Jenom doufám, že nemám hodinu s ním, bych se asi zastřelila. Z přemýšlení mě probral hlas mé profesorky ,která už všechny mé spolužáky pouštěla dovnitř.

"Takže, jak už nejspíš všichni víte máme nový školní rok a proto se budete muset opravdu snažit,abych vás nechala prolézt do dalšího ročníku. Jedním z prvních úkolů které vám zadám je tento. Budete celý půlrok pracovat ve dvojicích, vaším úkolem bude napsat jednu společnou knihu.
To samozřejmě nebude vše, budete se spolu poznávat díky společným praxím a brigádám.
Je pouze na vás které útočiště si vyberete, jediné co po vás chci je dokonalí projekt. "

Jakmile to do řekla nastalo ticho. Dokud znovu nepromluvila .

" Teď budu číst jména dvojic, ti kteří budou jmenováni se postaví k sobě"
   Haflinova , Smith
   Mórová, Jackson
   Horan, Payne
   Tomlinson, Blacková
   Malik, Kelly
   Adams, Clarková
   Styles, kyngsleiová"

"Tak a jsem v háji" opět moje svědomí. Pomalu jsem k němu došla a při tom se koukala do země. " To si snad děláte prdel!"
Vzdichl vedle mě.

Když mu tedy paní profesorka důrazně  vysvětlila, že partnera změnit nemůže, byl uražený. Jako malé dítě kterému vezmete jeho oblíbenou  hračku. Bylo by to i vtipné, kdyby na mě ne házel ty vražedné pohledy.

Po ukázání různých inspirativních knih nám přikázala abychom se začali domlouvat už teď.

Když Stylesovy ruce spočinuli vedle mého těla zkameněla jsem. Bylo to zvláštní, najednou stranu jsem měla strach a velké nutkání utéct pryč, ale moje druhá stránka byla celá bez sebe. Srdce mi hlasitě tlouklo, až jsem myslela že to slyší celá třída. Mlčky jsme seděli a dívali se do prázdna, tedy já se dívala do prázdna zatímco Harry našel spásu na svém telefonu.

" Hm tak jo no o čem by jsi s představoval že by to mělo být?"
Zeptala jsem se odvážně jenže k mému neštěstí převládal strach a já zněla jako vyplašené štěně.
" Pch, bože já mám vážně dělat na nějakým posraným projektu zrovna s tebou?" Odmlčel se ale na tváři mu pohrával nebezpečný úškelbek který ne věstil nic dobrého.
" Tak hele holčičko, nic dělat nebudu seru na to pochopila?"
Řekl důrazně s nenávistnými grimasami ve tváři. Poté se zvedl ze židle a dokráčel pryč z učebny. "Hulvát" šeptala jsem si sama pro sebe.

PO ŠKOLE

"Ahoj Cat" pozdravila jsem svou spolubydlící když přišla do pokoje. "Ahoj zlato, jak jsi se dnes měla a co prví hodina s profesorkou Lineovou. Začala mě bombardovat otázkami. " jo bylo to dobré" zdráhavě jsem se na ní podívala. "Ang co se děje, vypadáš uztaraně".  " Nic se neděje, jenom mám menší problém s jedním klukem...". " Jo všimla jsem si, že je  tady nová krev a dokonce bych si dovolila tvrdit, že i dost sexy." Bože umí ona někdy myslet i na něco jiného? Pousmála jsem se sama pro sebe, když v tom my na obličeji přistál polštář a za ním byl slyšet Catrinin hlasitý smích. "Aha tak ty takhle?" Popadla jsem polštář a hodila jí ho přímo do udiveného obličeje. Tímto jsme započali nekonečnou polštářovou bitvu....

Tak jo, jsem tu s novou částí mého příběhu, snažím se aby byla každý den alespoň jedna kapitola.

Pokud se ti líbila můžeš mi sem dát hvězdičku a pokud ne tak napsat koment co do příště zlepšit.

Vaše Dysmi.n