Under the Dome

Part 1. / Vězení bez možnosti úniku

Layla právě vyšla z radního domu, kde pracoval její otec jako šerif policie, všichni ho milovali, obdivovali, jen ona měla stále podezření, jakoby měl nějaké problémy, o kterých nechce mluvit. S nikým. Zamířila do nemocnice, měla jen chvíli volno, teď zase musela do práce.

Pracovala jako chirurg v místní nemocnici, ale když měla chvíli volného času, psala. Knihy, příběhy, básničky, kterým občas sama nerozuměla a myslela si, že to jsou spíše vize, předpovědi něčeho strašného, co brzy nastane... bála se toho, potlačovala to v sobě, a tak... to bylo prozatím nějak utlumené.

Barbie, muž vyšší postavy, svaly, nad kterými se kdejaká žena rozplývala a světlé krátké blond kadeře, které dokonale kontrastovaly s azurově modrýma očima, si nasadil černé brýle a zabouchl kufr od svého auta. Práce byla hotova. Špinavá práce, kterou nenáviděl. Otevřel dveře, sedl za volant a rozjel se po prašné lesní cestě směrem k té hlavní, která vedla ven z Chester's Millu do okolních měst a vesnice.

Zkontroloval, zda má v palubní desce schovanou svoji dobrou kamarádku, zbraň, pro případ nouze a zrovna v tu chvíli, kdy zrovna nedával pár okamžiků pozor na cestu, se před ním objevilo stádo krav. Musel se jim vyhnout tím, že volant strhl prudce do strany, až zaskřípěly pneumatiky, on vyletěl ze silnice, prorazil hrazení, které ještě některé krávy, které nestačily utéct z porušeného výběhu ven, a auto prudce zastavilo až když se kola zahrabaly několik desítek centimetrů do rozbahněné země.

Chvíli se vzpamatovával z toho, co se stalo, ale jak to tak vypadá, vyvázl jen s natrženým obočím. Vylezl ven z auta a podíval se kolem, co všechno způsobila jeho malá nepozornost za spoušť. Ale jen jeho vina to rozhodně nebyla...

*Ve stejnou dobu se nad malým městečkem schovaném mezi lesy a z jedné části jej lemovalo i velké jezero s několika ostrůvky v jeho středě, snášela neviditelná a přesto tak mocná a dalo by se říci i nebezpečná věc.*

(Barbieho setkání s kopulí)

Barbie chtěl zamířit k autu, aby zjistil, jaké škody jeho milovaná kráska utrpěla, avšak zrovna ve chvíli, kdy byl rozhodnutý se otočit, do země asi dva metry před ním prudce narazila jakási věci, co se zaryla hluboko pod půdu. Byl to takový náraz, že on sám sebou škubl a spadl na zem. Zmateně koukal před sebe a v tom si všiml, jak to 'něco' rozřízlo jednu z krav půl na půl. Jedna část byla před ní, druhá za ní. To je snad nějaká zeď? Nechápal to. Opatrně se zvedl a přešel blíže k jedné půlce té krávy. Natáhl dlaň, i když měl jisté obavy, co mu ta věc může udělat, ale zvědavost mu nedala. Jen co se zlehka dotkl prvním prstem té věci, dostal elektrickou ránu a dlaň omylem zabořil do kravých vnitřností a dalších věcí, co v sobě měla. Nechutné. Zkusil to znovu, dotknout se té neviditelné bariéry. Tentokrát už ho nic nekoplo, jen po sobě na té, teď už by tomu klidně říkal i zdi, nechal krvavý otisk své dlaně... nechápavě to pozoroval, byl vážně zmatený, to se u něj často neobjevovalo. Zvláštní.

...

(Laylino setkání s kopulí)

(...pokračování v další části...)

(Na obrázku je Layla)