Jiná Nebelvírka [George Weasley]

Zmrzlina

Večer v Doupěti:
Ležela jsem s Georgem v obýváku u krbu.
,, Georgi?"
,, Hmmm..." Zamumlal.
,, A ty se nebojíš toho co se bude dít dál?"
,, Dokud jsi se mnou tak se nemám čeho bát." Zasmál se a políbil mě do vlasů.
,, A co když tady s tebou nebudu?"
,, Jak to myslíš? Ty máš v plánu někam jet?"
,, Ne myslím to teoreticky. Co když se mi něco stane a už si s tebou nebudu?"
,, Nad ničím takovým nepřemýšlej. Ty jsi nesmrtelná prosimtě, skoro jako Potter."
,, A ty debil."
,, Taky tě miluju." Odmlčel se.
,, Děje se něco?"
,, Já tě miluju."
,, Já vím a já tebe taky."
,, Já tě ale fakt miluju."
,, Co se děje Georgi? Děsíš mě."
,, Počkej tady." Zvedl se a někam odběhl. Zajímá mě co se mu honí hlavou. Seděla jsem na posteli a doufala že ještě vůbec přijde. Uběhlo asi pět minut, i když mě to připadalo jako hodiny. George přišel a sedl si vedle mě.
,, Takže Nat."
,, Ano?" Řekla jsem zmateně.
,, Dáš si zmrzlinu?" Cože?
,, Cože? Jo proč ne." Podal mi kelímek jahodový a vzal si čokoládovou, k tomu přidal lžíce. Jedli jsme a povídali si, když v tom.
,, Auuuu!!!" Zaúpěla jsem když jsem do něčeho kousla. Vyndala jsem z pusy krásný stříbrný prstýnek s malým drahokamem.
,, Líbí?"
,, Cože?"
,, Vezmeš si mě?" Řekl a stále se díval do mých zmatených očí.
,, Myslíš to vážně?"
,, Ano." Když to řekl musela jsem si dát ruku před pusu.
,, Tak tedy.... Jo, ano, samozřejmě, budu nejšťastnější čarodějka na světě." Chytla jsem ho za tváře a políbila ho. ,, Ale až tohle všechno skončí."
,, Až porazíme zlo."
,, Přesně tak." Nasadil mi prstýnek.
Zbytek noci jsme se ládovali zmrzlinou a pak se společném objetí usli.