2.Stačilo ti to? Mně ne!

142 17 3
                                    

Ráno jsem vstala udělala ty základní věci,  namalovala jsem se a šla do školy. Ale ještě dřív než jsem stihla odejít mi táta vrazil stovku, což jsem se divila, protož mi ještě nikdy sám od sebe peníze nedal. Vyndala jsem si kasičku a peníze pěkně uložila k ostatním. Už tam mám pár stovek našetřenejch na novýho longa. Asi přijdu pozdě jestli hned teď nevyrazím mumlala jsem si jentak pro sebe. Vzala jsem skate a batoh a vyrazila do školy. Tentokrát mi cesta tam zabrala jenom 10 minut. Přišla jsem do třídy a co se samozřejmě nestalo. Stála jsem u tabule snad sem ani nemrkla a byla jsem na zemi, začali do mě kopat, samozřejmě kdo jinej než Nicolas a spol. Nejdřív mě kopali do nohou pak do břicha.  Naštěstí přestali když zazvonilo na hodinu. Nemohla jsem se zvednout všechno mě bolelo "kurva to budu mít zase večer modřin" sykla  jsem potichu tak aby mě nikdo neslyšel. Učitelka přišla akorát když sem si sedla. ,,Kde je když ho potřebuju?? Andy nepřišel, tak to jsem solidně v prdeli. To ze mě bude boxovací pytel snad pořád. Nikoho tady nezajímám i učitelům je u prdele že sem obětí těch kriplů. Když je tu on tak si na mně skoro nedovolej." mumlám si pro sebe. ,,Hej ty mrdko co si to tam pořád meleš...řekni to všem ne??" Nicolas už mě dost sere, ale co mám dělat když jedinej člověk co mi pomáhá je Andy?

,,Nemáš tam toho buzničku co?? Tak se těš na zbytek dne já si ho teda užiju."

,,Radši se koukni do zrcadla a pak někomu řikej buzničko!" když de o Andyho je mi najednou jedno že Nicolas je ten co se nebojí zmlátit holky a je schopnej je dostat do nenocnice. Přišla mi SMS tak sem se koukla kdo mi psal. ,,Neznámý číšlo? What? Kdo to může bejt?" tak sem si to teda přečetla. Psalo se tam : ,,Ahoj zlato, dneska nepřijdu do školy. Ráno sem zvracel. Pa, ty to tam zvládneš věřim ti. Mám tě rád. Andy". Rychle sem mu odepsala aniž bych přemejšlela co píšu :,,Ahoj, prosím vrať se brzo já to tu beztebe  nezvládám a to je teprv první hodina. Jsi hodnej že mi věříš že to tu zvládnu, ale sám víš moc dobře že ne. Uzdrav se co nejdřív chybíš mi tu :( Papa ". Doufám že mě neviděla učitelka. ,,Ronnie!! Odevzdej mi ten mobil, po vyučování si pro něj dojdeš do ředitelny." řekla učitelka. Tak sem jí ho šla odevzdat. ,,A ať už se to víckrát nestane. Di si sednout." tak sem si šla sednout. ,,Chcípni ty emařská děvko." Co sem mu udělala že mi pořád nadává?? Ta otázka se mi honila hlavou pořád. ,,Neslyšíš ty děvko zasraná?? Mluvim s tebou." Chtěla sem mu něco říct ,,né to je špatnej nápad Ronnie" odpověděla sem si jentak pro sebe."Tak si sbalte věci, zvedněte židle a nashledanou." Vzala sem si teda svoje věci a odešla na záchody, ale kdo tam nebyl žejo?! Jasný že ty barbíny od nás ze třídy. ,,Čum na ní jak je oblečená a co to má na tý hlavě."začala si jejich "královna". ,,Ta vypadá jako by utekla z cirkusu” řekla hned ta druhá a naráz se začaly smát. Když sem odcházela tak do mě někdo nejmíň 10x vrazil a nejmíň 3x podrazil nohy. ,,Chcípni, kéž by ses podřezala, di zpátky do kanálu tam kam patříš" řval na mě snad každej o kolo nějž jsem prošla. Něco mi blejsklo v tý mojí palici a došlo mi že když bych se podřezala všichni včetně mě by byli šťastnější. Z neznámého důvodu sem vyrazila k ředitelně. Když jsem tam došla, zaklepala jsem a dveře se otevřeli. Konečně jsem slyšela něco jinýho než nadávky ,,Ahoj Veroniko co potřebuješ?". ,,No, já...přišla jsem vás poprosit jestli byste mi ten telefon nevrátila už teď " vykoktala sem. ,,To víš že jo, ale dávej si na něj příště větší pozor" řekla a věnovala mi úsměv. Díky bohu že mi ten mobil vrátila. Zalezla sem si na záchodech do kabinky a psala jsem mu: Andy prosím vrať se :( bez tebe jsem tu v prdeli:/  Už jen čekám než se to odešle a du do třídy na hodinu.

Po škole
Šla jsem do šatny po schodech dolů v tom do mě někdo strčil ,,co to kur'' nestačila jsem doříct a byla jsem na zemi. ,,Nemáš překážet děvko!!'' řekl a šel dál. Nevim kdo to byl ale jeho kumpáni si do mě kopnout museli. Zvedla jsem se a došla ke skřínce. Tam jsem si obula svoje černý kanady, oblíkla si  černou vestu na šedou mikinu, do ruky vzala skate a odešla jsem. Na tom samém místě kam sem chodila po škole sem si dala cígo, když jsem dokouřila chtěla jsem jít domů, ale hele překvapení Nicolas a spol si mě našli. ,,Jé hele podívejme se naše malá namyšlená emo děvka. Co stačilo ti to ve škole? Mně teda opravdu ne.'' usmál se, podíval se na ty svoje kamarády a bum a válela sem se na zemi. Všichni do mě kopali, bylo jich asi 5. Chtěla jsem se zvednout, ale Nicolas mě zase strčil zase na zem. ,,Kam pak se chystáš? Nikam nepůjdeš!" kopnul mě do břicha silou až se mi udélalo černo před očima. ,,Myslim že pro dnešek by to stačilo, deme kluci." podíval se na kluky a ti odešli. Dřív než odešel si  všimnul že mi vypadli moje vanilkový blackdevilky tak si je vzal ,,díky" řekl a odešel. ,,Máš za co teď nemám co kouřit fakt díky" zvedla sem se oklepala se vzala skate a odjela sem. Jakmile sem přijela domů a strčila klíč do zámku sem uslyšela kroky ,,Á kurva táta je doma" řekla sem a otevřela dveře. Hned se ke mně nahrnul táta a spustil ,,Kde seš tak dlouho, už půl hodiny si měla bejt doma, že si někde šukala?!" napřáhl se a vlepil mi takovou facku že sem druhou schytala o stěnu. Sesunula sem se na zem chytla si tvář a se slzama v očích se podívala na tátu ten si mě zvednul za vlasy a přistála mi druhá z druhý strany, ale naštěstí už nebyla tak velká. Najednou se otočil a odešel do obejváku. Já sem si šla zkontrolovat břicho do koupelny. Vyhrnula sem si před zrcadlem triko a na břiše samá modřina. ,,Áu" zasyčela sem namočila si kapesník a šla si chladit modřiny do pokoje.

Tak tady máte další část doufám že se vám bude líbit. Je to krátký ale to snad nevadí. Budu ráda za každý votes přečtení i komentáře :))* a promiňte že mi to tak dlouho trvalo
S láskou Veru :*

ScarredKde žijí příběhy. Začni objevovat