1.

776 23 4
                                    

PO MĚSÍCI
„Avery!" Zakřičel trenér a já byla nucena, vydat se na hřiště. Všude se ozýval výskot fanoušků. Vyběhla jsem z šatny a začala mávat. Zařadila jsem se do řady a vyslechla si trenérovi rady. Poté jsme se rozestavili po hřišti a rozhodčí zahájil zápas.

„A Avery Jaylin Gonzales dává gól! Toto je skvělé zakončení zápasu!" Ozval se komentátor a davem se ozval bouřlivý potlesk.
Zápas skončil a já se konečně mohla převléct z toho upoceného dresu. Dala jsem si ještě rychlou sprchu, převlékla se a vyšla čekat na ostatní. Kluci přišli a během 5 minut před námi zastavila dodávka, která nás měla odvést zpět.

„Avery pojď sem na chvilku prosím!" Ozvalo se ze zdola. Sešla jsem schody a posadila se vedle Noaha. „Víš, že si říkáme všechno. Proto nás zajímá co se s tebou stalo. Při zápasech jde vidět, že se něco děje." Řekl Jackson. Nervózně jsem se pousmála. „Už mě to nenaplňuje jako dřív. Neříkám, že mě to nebaví, ale jsou určitý věci, které pro mě znamenají víc, než běhání po hřišti. Je mi 21 a normální holky v tomhle věku dělají něco úplně jiného. Neříkám, že chci mít dítě, bydlet v rodinném domku se svým manželem a pít na terase kafe. To ne, ale tohle není to co bych chtěla dělat. Chtěla bych zpět za svou rodinou do Karolíny." Dořekla jsem a všichni mě s úsměvem pozorovali. „Jsme tu pro tebe. Jestli jedeš do Karolíny ty, tak i my. Nebo teda alespoň já. Myslím, že ti to dlužím." Pousmál se Quinton. Momentálně, ze mě všechna nervozita a strach opadly. „My se přidáme." Úsměv mi věnoval i Noah. „Chtěla bych ale dokončit tenhle rok." Všichni přikývli. „Hromadné objetí!" Křikl Jackson a všichni jsme se k sobě nahrnuli.

„Kluci? Jdu s kamarádkou na oběd." Uslyšela jsem něco jako souhlas a tak jsem opustila dům a zašla do garáží. Nastartovala jsem auto a rozjela se do restaurace, která je v centru.
Zaparkovala jsem a vydala se do restaurace. Vevnitř už na mě čekala Olivia. „Liv!" Vydala jsem se stolu, kde seděla. „Av! Ahoj." Řekla a rychle mě objala. Posadili jsme se ke stolu a číšník nám přinesl menu. Po chvilce se vrátil i s notýskem. „Co si dáte?" Mile se usmál. „Já si dám citronovou limonádu. A k jídlu panenku s opečenými bramborami." Usmála se Liv. „Já si dám jemně perlivou vodu a ten salát s kuřecím masem." Nadiktovala jsem i já. Číšník pokýval hlavou a odešel. „Tak povídej. Jak bylo v Karolíně? Ještě jsme se od té doby neviděli." Zasmála se. Začala jsem vyprávět od začátku až do konce. Akorát náš menší románek s Chasem jsem vynechala. Mezitím nám stihli donést jídlo. „Kecáš! Jako že tě Charli nechala odletět samotnou?" Pokývala jsem hlavou. „Ta si tě rada moc neváží. Možná by jsme mohli něco vymyslet." Mrkla na mě a já jsem si nemohla odpustit úšklebek. Liv je strašně závistivý člověk, takže ona je vždycky ta, která má poslední slovo. A to ve všech případech! „Dobře co tě napadá?" „Třeba nákupy a přespávačka nejlepších kamarádek?" Pousmála se. „Proč ne." Pokrčila jsem rameny. Nedělala jsem to kvůli Charli. Chtěla jsem si s někým promluvit. Už dlouho jsem se nikomu nevypovídala. „Nedělám to kvůli Char." Ještě jsem dodala. Liv se na mě usmála a pokývala hlavou. „Dáme stories!" Vyjekla a začala hned fotit naše jídla ze všech možných úhlů.

/Dejme tomu že to je jídlo co si objednali/

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

/Dejme tomu že to je jídlo co si objednali/

„Hotovo." Usmála jsem se když jsem také zveřejnila fotku. „Dojíme a půjdeme na nákupy." Oznámila mi.

Dojedli jsme, zaplatili a opustili jsme podnik. Nasedli jsme do auta a rozjeli se do obchodu. Zaparkovala jsem v garážích centra a dobíhala Liv, která mi utekla. „Jdeme sem!" Ukázala na první obchod s botami. Takhle jsme putovali po obchodu a hledaly oblečení, které by nám padlo.

„Končím!" Práskla jsem sebou na sedačku v obýváku a povzdechla si. Kluci a Liv se zasmáli. „Co takhle Movie night?" Zeptal se Diego. Všichni jsme souhlasili a odebrali se do domácího kina. Liv udělala popcorn, já jsem zašla do špajzu a nabrala pití. Limonády ale i alkohol. Proč si ten večer trochu neozvláštnit, že?

„Jdu spát." Oznámila jsem už v lehce podnapilém stavu. Všichni přikývli a já se tedy rozešla do pokoje. Rychle jsem se osprchovala. Hodila jsem na sebe dlouhé tričko a pod jen kalhotky. Myslím, že než bych se trefila do nohavic kalhot, bylo by už ráno. Skočila jsem do postele a zachumlala se do peřiny.

„Dobré ráno." Pozdravila jsem, když jsem se dostavila do obýváku. Ostatní jen zakývali hlavou. „Ale, ale, tady má někdo silnou kocovinu." Zasmála jsem se. „Můžeš trochu ubrat na hlasitosti?! Vybouchne mi hlava!" Postěžoval se Kio. Lehce jsem se zasmála a šla si udělat snídani. Posadila jsem se ke stolu, když v tom se ozval můj telefon. „Prosím?" Ozvala jsem se. „Dobrý den, tady Melanie Streets. Chtěla bych vás pozvat na večírek, který pořádám. Byla bych opravdu vděčná, kdyby jste se dostavila." Uslyšela jsem z telefonu. „Oh ovšem že. Kdy se koná?" Optala jsem se. „V hotelu Park Line kousek od Time Square. Koná se to zítra od 19:00. Přeji hezký zbytek dne." Popřála jsem ji to samé a pak zavěsila. „Qiune?" Lehce jsem do něho drkla. Něco nesmyslnýho zamručel. „Qiune notak!" Okřikla jsem ho. „No!" Zamručel nepříjemně. „Potřebuju aby jsi semnou šel zítra na ples. Už je to domluvený, takže bych byla ráda, kdyby jsi šel." „Předpokládám, že nemám na výběr." Pozvedl obočí. Záporně jsem zakývala hlavou, načež si povzdechnul. „Taky se mi tam nechce, ale už jsem se dlouho nikde neukázala. Novináři si začínají vymýšlet různý blbosti." Protočila jsem očima. „Ale potřebuji nové šaty, takže doufám, že půjdeš se mnou Liv." Koukla jsem na blondýnku sedící na gauči. Nepřítomně přikývla a já radostně poskočila. „Proč jsi si je nekoupila včera?" Zeptal se Noah. „Proč jsi si je nekoupila včera?" Zopakovala jsem větu a snažila se napodobit jeho hlas. „Hej! Takhle nezním!" Vyjekl naštvaně, ale hned na to se rozesmál. „Ztište se!" Okřikl nás opět  Kio. Aby ses neposral. Povzdechla jsem si. „Liv stavíme se tam na oběd, takže sebou hejbni." Rozkázala jsem a odešla se připravovat.

" Rozkázala jsem a odešla se připravovat

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Olivia Ponton

3 DÍL JE TADY!
Snad se bude líbit💕

Finally Home Where stories live. Discover now