Finally Home

5.

„Tak už jdi!" Popoháněl mě Payton. Chtěl abych šla za Chasem a vše mu řekla. Přešla jsem chodbu a zastavila se u dveří. Tak a je to tu. Zaklepala jsem na dveře a po vyslovení slova 'dále' jsem vešla do pokoje, kde se odehrálo tolik věci. Po ty příjemné až po ty špatné. „Um Chasi já-" větu jsem nedořekla. Můj pohled se zastavil na menší brunetce. „Ó, ty musíš být Avery! Hodně jsem toho o tobě slyšela." Usmála se na mě. „Jojo to jsem já a ty jsi?" Zeptala jsem se. „Jsem Charly, Chaseova přítelkyně." Právě teď řekla že je jeho přítelkyně?!
Z těch jejich přeslazených úsměvu se mi dělalo špatně. „Aha. Přeju vám to." Zarazila jsem se. „Děkujeme a co jsi potřebovala?" Zeptala se. „Já vás nebudu rušit. Vyřeším to jindy." Falešně jsem se usmála. „V pohodě nerušíš, já vás tady nechám." Kdyby nechodila s Chasem, tak bychom si rozuměly. Opustila místnost. Už teď jsem byla rozhodnutá, že mu to neřeknu. Ne když má holku. „Jen... jen jsem ti chtěla poděkovat za to, že jsi mě tam nenechal  ležet."  „Udělal by to každej."  Au to bolelo.
„Ať vám to dlouho vydrží." Falešně jsem se usmála a opustila pokoj.

Padla jsem do peřin vedle Paytona a začala brečet. „Co se stalo?" Zeptal se a palcem mi setřel slzy. „Má přítelkyni, která je až přehnaně hezká a hodná." Posmrkla jsem si. „Žádnou holku nemá." Ušklíbl se. „Tak co tam děla ta bruneta, která mi právě tvrdila, že spolu chodí!" Štěkla jsem naštvaně. Vykulil na mě oči a překvapeně zamrkal. „Ale to není možný!" Rozčiloval se a chodil po pokoji. „Tak mám prostě smůlu. Jsem blbá píča, která ho nechala odejít. Mužů si za to sama." Pokrčila jsem rameny. „Já to takhle nenechám. Dokud tady budu já, tak tu ta holka nebude!" Prohrábl si vlasy. „Jak to chceš udělat prosím tě?" Nechápavě jsem se zeptala. „No co? Jak bych to asi měl dělat? Tu holku už teď nesnáším a bude tady mít peklo!" Sykl a než jsem mu stihla odpovědět, už se řítil, mně neznámo kam.

Po 10 minutách se vrátil už v klidu. „Kde jsi byl?" „Venku. Potřeboval jsem se uklidnit." Lehce se usmál. Mně do smíchu moc nebylo. „Nebuď smutná, ono se to nějak vyřeší. Nebudeme si kazit den. Představím ti maminku mého dítěte a pak společně můžeme zajet na oběd." Obejmul mě. „Jo to by šlo." Přikývla jsem a šla se upravit. Vzala jsem si na sebe:

Do ruky jsem si vzala mobil a peněženku. „Jedeme!" Vyjekl ze zdola Pay. Rychle jsem seběhla schody. Tak rychle, že jsem někoho smetla k zemi. Nade mnou byl hádejte kdo! Jistě, že jsem musela shodit Chase. Ležel nade mnou a koukal mi do oči. Normálně bych to tak nechala a bylo mi to jedno, ale pak jsem si vzpomněla. Přítelkyně. Rychle jsem ho od sebe odstrčila, posbírala si věci a s tichým 
'sorry' jsem utekla. Doslova utekla.
Vpadla jsem do Paytonova auta a připásala se. „Všechno dobrý?" Zeptal se, se smíchem, když se rozjel. „Jo. Všechno ok. Jenom jsem ho právě shodila na zem." Opřela jsem si hlavu o okénko a poslouchala hudbu, linoucí se z rádia.

„Pojď." Pokynul mi. Odpoutala jsem se, vystoupila z auta a čelila vcelku velkému domu. Payton zaťukal a dveře nám otevřela skoro až bílo-vlasá holka. Byla tak o rok mladší a mile se usmívala. „Ahoj zlato." Usmál se Payton. Ou.. úplně jsem vám zapomněla říct, že už se Payton rozešel s Avani. Bylo to prý včera. Asi když jsme byli s Chasem doma sami. „Ahoj." Úsměv mu oplatila a políbila ho. „Ahoj těší mě. Jsem Riley." Podala mi ruku, kterou jsem přijmula a poté se představila.

„Už se to nese." Řekl Pay a položil na stůl KFC. Všichni jsme se pustili do jídla. „Avery, myslela jsem, že jsi v New Yorku." Vzhlédla ke mně Riley. „Jojo. Byla jsem, ale musela jsem sem jet řešit nějaký záležitosti." Přikývla. „A ty studuješ nebo chodíš někam do práce?" „Hele dělám jsem ve školce asistentku. Ta práce mě naplňuje. Mám ráda děti." Usmála se na Paytona. „Aw. Jste spolu tak sladcí." Zakřenila jsem se. „Jo. Em...Pay se zmiňoval o tobě a..." nechala větu vyznít, ale já to pochopila. „Ty říkáš všem na potkání moje problémy?" Naštvaně jsem na něj pohlédla. „Řekl jsem to jen Riley." „Neboj. Já nikomu nic neřeknu! A když už jsme u toho... Jsem na tvé straně takže kdykoliv, cokoliv budeš potřebovat zavolej nebo napiš." Usmála se. Mám ji ráda. Znám ji 2 hodiny a mám ji radši než Avani, kterou jsem znala...hooodně dlouho. „Děkuju."

„Ráda jsem tě poznala, doufám, že tě Payton zase někdy přiveze." Usmála se a objala mě. Objetí jsem ji opětovala a s pozdravem jsem nasedla do auta. „O můj bože. Vybral jsi si skvěle. Už teď tu holku mám ráda." Zasmála jsem se, ale Payton byl nějak potichu. Jen mě pozoroval. „Děje se něco?" „Ne jen přemýšlím nad tím, jak úžasnou mám sestru. I po tom všem co jsem ti udělal držíš pořad se mnou. Právě jsem podvedl svoji ex a ty jsi mi sice vynadala, ale respektuješ to. Respektuješ moje rozhodnutí, i přes to, že ne vždy jsou správná. Mám tě strašně rád." Vzlykl a obejmul mě. To bylo to nejhezčí co mi kdy řekl. Brečel mi do mikiny a přitom si mě k sobě čím dal víc tisknul. „Víš co? Já půjdu radši řídit." Děkovně se usmál a vyměnil se semnou.

„Píči jsem se přežral." Zakňoural Pay a vešel do obýváku. Zrovna se sledoval nějaký film. Nikdo nám nevěnoval ani kapku pozornosti, proto jsme se odebrali do Payova pokoje a zapnuli Netflix. „Dojdu se vysprchovat." Řekla jsem mu. Šla jsem do koupelny pro všechny. Každý pokoj má samozřejmě svou vlastní koupelnu, ale Payton už si ji zabral a mě se nechtělo čekat. Pustila jsem sprchu a stoupla si pod ni. Umyla jsem si i vlasy.
Vystoupila jsem ze sprchy a omotala okolo sebe ručník. Postavila jsem se před zrcadlo a začala si sama sebe prohlížet. V tu chvíli se otevřely dveře. Lehce jsem vyjekla a ručník si tiskla více k sobě. „Kurva Chasi! To neumíš klepat?!" Sykla jsem. On stal ve dveřích a pozoroval mě. „Co tady vůbec ještě děláš? Jdi!" Vystrčila jsem ho a dveře za nim zabouchla a zamkla.
Oblékla jsem si pyžamo a vlasy nechala mokré. Nechtělo se mi s nimi fénovat.

„Tak co pustíme?" Zeptala jsem se. „Teen Wolf." „Neeee. The Circle!" „Na tu píčovinu se koukat nebudu!" „Já nechci teen wolf!" Takhle jsme se dohadovali dobrých 5 minut. „No tak si pustíme IT." Odsouhlasila jsem a čekala, než to najde. „Skočíš prosím pro jídlo?" Přikývla jsem a odebrala se do kuchyně.

Charly Jordan

Riley Hubatka