První den je vždy nejhorší?

1 0 0
                                    

Dream
... je slunečný den, procházka Londýnem je vždy záchrana před tím stresem, který mám kůli škole. Jelikož jsem nová tak je toho na mě trošku moc a taky nejsem hlavně zvyklá.

Rozhodnu se jít na London Eye. Stojí ve frontě plné lidí a už začíná zapadat slunce takže to chtějí všichni vidět. Než na mě ale přijde řada někdo do mě stihne zezadu pořádně strčit. Před dopadem na zem zavřu oči, kdyby to bolelo tak at' nevidím jak se svět zatřese. Kupodivu než dopadnu na kostičkovou zem plnou špíny, zachytí mě svalnatá ruka a zvedne. Otevřu oči abych se podívala kdo je ten záhadný zachránce....

Crrrrrrrrrrrrrr!
Vyruší mě ze snu budík, který dnes překvapivě zvoní nějak brzo. Podívám se na ně a hned mi to dojde. Už je pondělí a já musím vstávat na hodinu zpěvu. První hodina a už mám velkou příležitost se ztrapnit před celým ročníkem.

Vstanu z postele, vezmu si na sebe kalhoty od pyžama protože spím ve vytahaném triku po tátovi tak abych nešla polonahá do koupelny, kde mám v plánu vykonat ranní hygienu a lehký make-up.

V koupelně naštěstí nikdo není a proto se rozhodnu si pustit písničky, abych nemusela poslouchat mrtvolné ticho, které se rozléhá koupelnou.
Když dodělám svoji ranní rutinu neobtěžuji se si písničky vypnout, posbírám si věci, které následně hodím do tašky, ve které jsem si je přinesla a odcházím z koupelen.

Ve dveří do mě strčí modrooká holčina snědé barvy. Podle toho jak vypadala bych usoudila že je v mém věku a uvidíme se dneska v hodině. Mlaskne si na znamení toho že jí to naštvalo, ale nic dalšího neřekne a pokračuje v cestě k umyvadlům.

Protočím očima a jdu zpátky do pokoje abych se převlékla do obyčejných šedých krát'ásků, bílý uplý top a přehodím si přes sebe bílý svetřík a černé tenisky. Do tašky si hodím potřebné věci na dnešek. Vezmu si ještě svojí sportovní tašku, ve které si nosím věci na tanec, který následuje po zpěvu.

První hodina nebyla tak nudná jak jsem si myslela že bude, ale musela jsem se jakožto nový student představit. Nemám to ráda ale přežila jsem. No a hádejte kdo tam byl. Kluk co do mě první den strčil, jelikož mám špatnou pamět' na pamatování jmen tak si to jeho nepamatuju, ale myslím si že začínalo na K. Holku co mě dneska v koupelových dveřích strčila a jejich skupinku zakončil kudrnatý kluk se zelenými oči. Paráda.
Zbytek třídy vypadala celkem normálně i když byli překvapeni že v půlce roku přistupuje studentka.

Khai pov
Začal zpěv, co k tomu dodat nemám ho rád ale jsem v tom celkem dobrej. Paige si nám zase stěžovala že do ní nějaká nána dneska ráno v koupelně strčila a ani se jí neomluvila, mám ji rád ale tohle mě na ní štve, je pohodová holka, ale umí se chovat jako bezpáteřník.
Aaaaa tak holka co jsme ji viděli minulý týden.
" koukej na ni, je celkem sexy ale nebude s ní stranda." Drkne do mě Derek a pokyne hlavou směrem k ní.
" Podle mě vypadá celkem fajn." Odpovím mu bez jakýchkoli zájmu a pak mi to dojde.
" hej Paige není to ta holka co do tebe dneska strčila? Vypadá jako nemehlo." Strčím do holky, sedící po mé pravici.
Ona se na ní podívá a začne ji propalovat pohledem. Na ní ale dlouho nezůstane a stejným pohledem se podívá na mě. Zasměju se jí " klídek holka" řeknu s úsměvem.

Amanda pov
To byl teda den. S povzdechnutím odejdu na svůj pokoj dělat úkoly. První den a už jsem se stihla ztrapnit na baletu. Dělali jsme nějaká základní cvičení a jako jediná jsem spadla a taky jsem si nekoupila nové špičky, tancování ve starých je celkem jak by táta řekl o hubu. No co se dá dělat, přenesu se přes to a bude to dobré a zítra si dojdu koupit nové.
Vyjedu výtahem do patra kde mám pokoj a když vcházím uslyším hrát písničky, nejdřív se zarazím ale pak si vzpomenu na tu holku, která se měla ke mně nastěhovat až v půlce března. Asi si to rozmyslela.
Vejdu do dveří a v pokoji stojí někdo koho jsem tu ještě nepotkala. Krátkovlasá holka se zelenýma očima. Podívá se mým směrem, nejdřív neví co říct, tak tam na sebe jak mimoňky koukáme až tedy přemohu to trapné ticho a představím se jí.
" Ahoj, já jsem Amanda ale říkej mi Am." S úsměvem jí podám ruku na znamení že mě těší.
" Ahojky, já se jmenuju Alex." Oplatí mi gesto a začneme si povídat. Kdo by řekl že si s ní mám tolik říct.

Už je po osmé hodině a do ted' jsme si povídaly. Husté co? Pověděla mi její nejoblíbenější věci a dokonce i to že byla 1D fan, já se jí o tom nezmiňovala protože si nechci povídat o tom co se stalo. Možná někdy příště.

Alex se mi omluvila že si musí jít zavolat, po tom co odešla já se rozhodla že se půjdu mýt, vzala jsem si věci, které potřebuji k umytí a odcházím do koupelen.
Nikdo tu naštěstí není tak si vlezu do první sprchy jež je nejblíž ke mě. Pustí na sebe vodu a jediné co vnímám jsou kapičky horké vody dopadající na mojí pokožku.
Po asi dvaceti minutách stání ve sprše se rozhodnu z ní vylézt. Obmotám okolo sebe ručník protože moje pyžamo je celé promočené. Zkontroluju jestli mám vše a jdu směr můj pokoj. Hodím si věci vedle stolu a lehnu do postele.

Alex tu ještě není tak ji nechám rozsvícenou aspoň lampičku. Jinak je to moc hodná holka, čekala jsem že to bude ten typ té holky co je ve všem nejlepší a ví všechno, což se z dnešní konverzace moc usoudit nedá. Ale už ted' vím že z nás bude dobré duo.

Snad bude zítřek lepší den.
Poslední myšlenka, která mi projede hlavou než zavřu oči a usnu.



Zdravíčko, dneska je trochu slabší kapitola za což bych se chtěla omluvit. Je toho za poslední týden hodně. Každopádně se budu snažit aspoň jednou týdně vydat aspoň jednu kapitolu, ale nic neslibuju.
Napište mi na story názor budu za něj hodně vděčná <3
Luvyou Káča <3

Vysněný život?Where stories live. Discover now