The astronomy tower (Fred Weasley FF)

The Library

Ráno začalo zajímavě. Vzbudila mě Em, která probíhala po pokoji a hledala své věci.

 Říkala jsem ji, že si má uklízet, ale ona jako vždy neposlechla a nyní na to doplatila.

,,Jdeš s námi?'' zeptala se Emily po tom co své věci konečně našla. ,,Vlastně si ještě chvilku poležím...Přijdu tak za 20. minut." Odpověděla jsem a zavrtala se zpět do vyhřáté peřiny.

Chvíli jsem tam jen tak ležela a přemýšlela nad včerejším večerem, když v tu ránu mi hlavou proběhla myšlenka na svetr, který jsem právě měla na sobě. Chtěla jsem se vyvarovat zvídavým otázkám mých spolubydlících, a tak jsem se z něj rychle vysoukala a schovala jej pod peřinu.

Místo svetru jsem si oblékla hábit a vyrazila do Velké Síně, kde jsem do sebe něco naházela a společně s Em a Lily zamířila na první hodinu.

První hodinu jsme měli kouzelné formule. Učili jsme se přivolávací kouzlo. Nebylo to nijak složité. Aspoň pro mě ne. Vlastně mi  to šlo tak dobře, že jsem si od profesora Kratiknota vysloužila 10 bodů.

Ovšem další hodinu následovaly lektvary, kde jsem svých poctivě vydřených 10 bodů ztratila kvůli nevhodné poznámce. Jaká to škoda.

Po vyučování jsem si to namířila do knihovny. V knihovně jsem totiž měla domluvenou schůzku s Klarou z Mrzimoru. Přes prázdniny jsme se ani jednou neviděly a její přítomnost mi hrozně chyběla. Byla to přesně ta osoba, kterou člověk jako já potřeboval. Vždy jsem si k ní chodila pro rady, i když se naše pohledy na věc dost lišily. Sice nejsme ve stejné koleji, ale i přesto jsem nerozdělitelná dvojka. 

,,Promiň, dneska toho bylo hodně" omluvila jsem se a zabrala místo hned vedle mé nejlepší kamarádky. ,,To je v pohodě. Vlastně jsem před chvílí přišla." Má společnice na stůl vyložila knihu obrany proti černé magii, a otevřela jí. Po chvíli ji však zaklapla se slovy ,,dobře, tak dneska to asi nepůjde." Náš plán učení tedy selhal a my si dobré dvě hodiny povídaly o všem možném.

,,Co vlastně říkáš na tu novou učitelku obrany proti černé magii?" položila jsem své kamarádce otázku a nedočkavě čekala na odpověď. ,,Hrůza. Nějak se mi nezdá a vůbec se mi nelíbí, že u ní nebude praktická výuka." Věděla jsem, že se jí nebude líbit, ale i přesto jsem byla ráda, když jsem zjistila, že sdílí naprosto stejný názor. ,,Naprosto s tebou souhlasím... V podstatě nás posílá na smrt jestli je Ty-víš-kdo zpět" vyprskla jsem a pár náhodných Havraspárských studentů mě okřiklo. ,,Omlouvám se" prohlásila jsem směrem k nim.

 ,,Cedric nezemřel jen náhodou...nevěřím tomu." řekla Klara rozhořčeně. ,,Já tomu taky nevěřím...Mám strach, že ztratím někoho blízkého a to, že se neučíme bránit mi v tom vůbec nepomáhá. Jenomže ta ropucha je očividně posedlá tím naivním ministerstvem a nic užitečného nás nenaučí." Dostala jsem ze sebe vztek, který způsobila Umbridgová. ,,Já si taky všimla, že připomíná ropuchu" pronesla Klara vážným tónem. 

Po chvíli jsme obě propukly v hlasitý smích a schytaly několik hnusných pohledů a jízlivých poznámek. Donutilo nás to odejít a rozdělit naše cesty do pokojů. ,,Uvidíme se brzy" řekla jsem a objala svou kamarádku. ,,Určitě, musíme na ten máslový ležák" oplatila mi objetí a po chvíli zmizela za rohem.

Cestou do pokoje se mi do mysli opět vkrádal včerejší večer. Bylo to opravdu příjemné. Jen tak sledovat hvězdy a pozorovat okolí. Rozhodla jsem tedy, že navštívím Astronomickou věž i dnes.

V pokoji jsem na sebe hodila pohodlnější oblečení a společně s Em a Lily vyrazila na večeři.

Očima jsem skenovala všechny přítomné ve Velké Síni a po chvilce našla dvě zrzavé hlavy na opačné straně stolu. Fred se o něčem vášnivě bavil s Georgem, který ho pozorně poslouchal a po chvíli se rozesmál. Jako obvykle z nich vyzařovala pozitivní energie, kterou by mohli s přehledem rozdávat.