The astronomy tower (Fred Weasley FF)

Offer

Ráno jsem se překvapivě probudila dříve než ostatní. Vždycky jsem totiž byla ta co zaspala a po ránu vše stíhala na poslední chvíli.

Dnes jsem se cítila skvěle. Včerejší vyčištění hlavy s Fredem mi očividně udělalo dobře. Oblékla jsem si tedy svůj hábit a vyrazila na snídani.

Věděla jsem, že mé kamarádky nebudou dvakrát nadšené z toho, že jsem šla bez nich a ani je nevzbudila, avšak měla jsem pro to důvod. Hlavním důvodem byl hlad, díky kterému už jsem nedokázala čekat na to než se mé spolubydlící připraví.

Po cestě do Velké síně jsem potkala pouze pár mladších studentů z Mrzimoru. Usoudila jsem, že jsou asi stejně hladoví jako já, protože do Velké síně doslova vtrhli.

Sedla jsem si na své obvyklé místo a pustila se do toastu s marmeládou. V klidu jsem si vychutnávala snídani dokud jsem za sebou neucítila pohyb. Nevěnovala jsem tomu pozornost. Je přece ráno a všichni spěchají na snídani. Z ničeho nic se však někdo usadil vedle mě. Nebyl to však jen jeden člověk, ale dokonce dva. Každý se usadil z jedné strany.

Tyto osoby z ničeho nic jednohlasně promluvily ,,Dobré ráno" podle hlasu jsem ihned poznala, že se jedná o dvojčata. Opět.

Zajímavé, v minulých letech jsem s nimi nepromluvila ani slovo. Stačila jedna srážka a vše se najednou obrátilo. ,,Dobré" pozdravila jsem je. ,,Tak jakpak ses vyspala?" zeptal se mě George.

Samozřejmě mi bylo hned jasné, že o našem setkání ve společenské místnosti ví. Fredovi jsem to však za zlé neměla. George je jeho druhá polovička a jen hlupák by si mohl myslet, že si neříkají všechno. ,,Nikdy jsem se nevyspala líp" odpověděla jsem a otočila se směrem k Fredovi, který se usmíval na George. ,,Potřebujete snad něco?" přerušila jsem je ,,tebe" prohlásila dvojčata jednohlasně. ,,A k čemu bych vám tak mohla být já?" ,,chceme" řekl George ,,ti nabídnout" řekl Fred ,,přátelství" řekli oba najednou.

Zajímalo by mě, jestli to plánují dopředu nebo jestli tato synchronizace mezi dvojčaty opravdu funguje sama od sebe. ,,To je vše?" položila jsem jim otázku, protože jsem jednoduše nevěřila, že by mi to nabídli jen tak bezdůvodně. ,,Vlastně ne. Jde o to, že plánujeme velké věci. Máme vymyšlených spoustu produktů a budeme potřebovat někoho kdo nám s tím pomůže" vychrlil na mě Fred ,,konkrétně s čím bych vám měla pomoct? a proč vlastně já?" pořád jsem úplně nechápala proč se obrátili zrovna na mě. ,,No, dejme tomu, že nás bude zajímat tvůj názor na určitý produkt, co by jsi na něm změnila, tvůj nápad a občas bychom ho taky potřebovali otestovat... Zkrátka potřebujeme někoho na koho se budeme moci spolehnout a ty vypadáš jako spolehlivá osoba Carly" dostal ze sebe Fred.

Chvíli jsem o tom přemýšlela, a když už jsem měla v hlavě jasno dala jsem jim odpovědět ,,spíš mi to přijde jako obchodní nabídka bez výdělku než přátelství. Taky to zní lehce šíleně, protože doopravdy nevím do čeho jdu, ale jsem pro každou špatnost, takže ano přijímám." Dvojčata se užasle usmála a pak mě objala z každé strany. ,,Děkujeme" prohlásila opět jednohlasně.

Po chvilce se zvedla a zmizela z Velké síně. Po jejich zmizení jsem začala přemýšlet o tom, jestli jsem se vůbec rozhodla správně a jestli to byl vůbec dobrý nápad. Myšlenky jsem však hodila za hlavu, když se ke mě připojila Em s Lily. ,,Proč jsi nás nevzbudila? a jak dlouho tu vůbec jsi?" začala mě zpovídat Emily ,,Promiň, bylo mi líto vás budit tak brzy." Bála jsem se její reakce. Em to však vzala s absolutním klidem a pouze mi věnovala starostlivý úsměv.

,,Nevím proč, ale zdálo se mi, že jsi včera v noci nebyla v posteli" prohodila Lily. Ztuhla jsem a dostala ze sebe větu, kterou jsem se pokusila svou nervozitu zamaskovat ,,to se ti asi jenom zdálo." Opravdu jsem nechtěla, aby o mě holky měly strach. Už tak si lámaly hlavu s návratem Voldemorta a nestála jsem o to abych jim byla na obtíž i já. Sice fámě o návratu Pána zla nevěřil každý. Vlastně skoro nikdo, ale jak už to mezi lidmi bývá vždy se šíří spekulace.