2.kapitola

17 1 0
                                    

Když sme došli před velkou síň tak nás jedna s profesorů vyzval ať jdem před stoličku a že budu vyjmenovávat jména tak si sedne na tu stoličku, poté jim jim na hlavu dá  moudrý klobouk který je rozřadí do koleje a že se třídí na :ZMIJOZEL, NEBELVÍR, HAVRASPÁR, MRZIMOR

Potom sem už neposlouchala "Elis Parkrová„ já sem zbystřila a šla. Si, sednout na stoličku jedna z profesore mi dala na hlavu nějaký klobouk" aaa co to tady máme? Hmm velmi zajímavé čekáte toho hodňe, si velmi zajímá tohle sem nikdy neviděl vskutku divné, ať to je Neb.. Ne počkat zmlil sem se ZMIJOZEL!!!!! „ já sem se lekla jak zařval ale něco mi vrtalo hlavou můj táta byl z nebelvíru a matka z Havraspáru,po chvíli sem slyšela tleskání od Zmijozelského stolu tak sem si tam přisedla cítila sem na sobě něčí pohled rozhlížela sem se ale najednou sem se střela  stěma bouřkovíma očima, tak krásné oči pochvíly uhl pohledem a zase sem se šťourala v jídel nemněla sem totiž hlad. Když skončila večeře mněla mne nejaká holka ménem Pansy dovést do pokoje, šla sem za pansy ona si mně ani nevšimla prostě šla a já za ní už v tu chvíli mi přišla strašně namyšlená když mne dovedla ke dveřím které nešli otevřít řekla "Čistá krev„já sem Zbystřila.

Vešla sem Po boku pansy do jedné místnosti která byla zeleno stříbrná, na levé straně  byl gauč a vedle křesle. Které stáli před
Krbem šla sem do svého poje byla sem naštěstí sama v pokoji takže sem mněla klid lehla sem si a usnula.

Ráno sem rychle vstala"sakra já nestíhám mám 10 minut „ řekla jsem si pro sebe, a rychle sem se začala oblíkat a šla na lektvary, naštěstí sem přišla v čas. "takže otevřete si knížku na straně 357 já zatím dojdu pro něco k ředitelovi Brubálovi„řekl Snape, já jsme otevřela knížku" to už sem četla nejmíň 6 krát „řekla sem naštvaně a odložila knížku na stůl já seděla sama úplně vzadu takže sem viděla na všechny a předemnou seděl ten blonďák Draco nebo jak se menuje ten  kluk, chvíli sem na něj koukala dokuď nepřišel Snape "už sme tu zase „ řekl a já se držela abych se ne rozesmála" mi nejsme slepí „řekla sem si potichu a uchechtla se,  po chvíli se na mně otočil ten bloďák asi mně slyšel "máš pravdu Parkerová„ řekl a já se málem roztekla" ne ne ne ty ho nemůžeš milovat „ Řekla sem si pro sebe "nad čem přemýšlíte paní parkerová?! sakra" pane učitely nad ničím „
"Dobře „ když skončila hodina vypadla sem rychle že třídy.

Vešla sem do spolenčenské místosti a sedla si na gauč po chvíli byly všichni ve společenské místnosti tak sem šla do pokoje potom se celý den nic nestalo. Večer sem šla zase do společenské místnost bylo už pozdě takže tam nikdo nebyl, neboli spíš sem si myslela. "co tu děláš tak sama? „"ale nemůžu usnout co tu děláš ty?„ “nápodobně „sedl si vedle mně a mnou přejela vlna energie." a Parkrová odkud jsi? „jeho otázku sem nepochopila "nevím jak to myslíš Draco „" neřešto„ poté sme si povídali o všem možným stalo se z nás dobrý kamarádi už to vím

"Draco du si asi lehnout dobrou noc„
" Dobrou já si du taky asi lehnout „
"zítra malfoy „" zítra Parkrová „

Vešla sme do pokoje a vzala do ruky deník který mi dala matka a začla psát:

Milý deníčku dnes se toho stalo opravdu moc, má matka řekla ať si založím svůj deníček tak ho mám.
Abych začla stručně potkala sem chlapce ménem Draco Malfoy, je milý ale strašně arogantní a namyšlený což je na něm přitažlivé. Stali sme se dobrými přáteli dnes večer. Doufám že nám to přátelství alespoň vydrží už nejspíš půjdu spát sem strašně unavená

Dobrou deníčku.

-ahoj tady další kapitola snad líbí

-vaše Terka 💚🖤
641 slov

Co Jsem Zač? Kde žijí příběhy. Začni objevovat