Struggle with anorexia...

1.ČÁST

Bylo asi dvánact hodin a já se konečně vykopala z postele. Po mém věčném upravování a vybírání co si vezmu na sebe, jsem sešla dolů a dala si mojí oblíbenou snídani. Nalila jsem si mléko a k němu ještě přisypala skořicové Cornflakes. U snídaně jsem si prohlížela co je nového na Facebooku a Instagramu. Najednou jsem si všimla, že do konce prázdnin zbývají jen 4 dny a já nemám co nového na sebe. Kurňa.

Rozběhla jsem se za mamkou a začala jsem škemrat o nějaké ty peníze. Něco se mi vyškemrat podařilo. Potom jsem obvolala snad všechny kamarádky,  ale žádná z nich nemohla. Zbýval už jen poslední kontakt, vytočím číslo, volám, volám, položím telefon a v tu chvíli se taky nehorázně zaraduju. Kamarádka může.

Za půl hoďky jsme se sešli v nákupáku. Dneska tu bylo vážně hodně lidí. Byli jsme v Tally Weijlu, v New Yorkeru a ve spoustě dalších obchodů. Vybrala jsem si v nich dvě tílka, tričko a šortky. Po náročných třech hodinách jsme se dobelhali k čínské restauraci. Dali si nějaké jídlo a šli domů. Když jsem si doma zkoušela nově nakoupené oblečení, žasla jsem nadšením. Vypadalo to skvěle!

Večer jsem volala s Kristen (kamarádka) a povídali jsme si o nových trendech atd... Řekla mi spoustu nových věcí a já zase jí. Povídali jsme si snad hodinu. Pak jsme to obě položili. Pustila jsem si televizi a nejdřív jsem koukala na kanál o módě a pak na nějaké seriály. U televize jsem i usla.

Když jsem se další den ráno probudila, měla jsem neuvěřitelný hlad. Běžela jsem takovou rychlostí dolů až jsem spadla na schody. Zvrkla jsem si kotník. Vážně skvělí. :( Teď budu muset celý den ležet a nebudu moct ven. Noha se mi léčila rychle a už první den před začátkem školy jsem se zase hýbala jako rybička^^ Když už jsem běhala ze schodů, dávala jsem si pozor. I když prodloužit si prázdniny o pár dní by nebylo špatné.

Konečně. Už jdeme do školy. Normálně se z chození do školy neraduju, ale teď jsem mohla po dlooouhých prázdninách opět vidět lidi, které mi ty dva měsíce scházeli. Přes den se nestalo nic neobyčejného jen se naše třída znovu rozdělila na oblíbenější holky (tam patřím i já), na outsaiderky, oblíbené kluky a outsaidry. Nechápu proč, ale přijde mi, že se outsaiderky nějak mají k outsaiderům. Vlastně, nikdo z nich není moc oblíbený, takže už chápu. A dál se radši neptám.

S holkama jsme probírali co je IN a jaká je naše oblíbená kosmetika, atd.... Prostě obyčejný den, ale musím říct že se na mně dnesku pořád koukal Alex. No, není ošklivý.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

První čast máme za sebou... Tak co? Líbí? Vím, že to zatím není moc záživné, ale každný někde začínal, ne? :) A je straaašně krátká, uvidím jak se vám bude líbit. Proto budu ráda za každý ohlas. Ať už je to vote, komentář nebo jen přečtení, budu nadmíru nadšená.

P.S.: Nejsem žádný příznivec ANOREXIE a ani nehodlám být. Tenhle příběh je smyšlený. Nejsem anorektička a ani nikoho nenavádím, aby byl!! ;)