Po ukončení přátelství s Lily jsem myslel, že se se mnou nebude bavit už vůbec nikdo. Přece jenom se semnou pořád bavily dvě malé Blackové, Bell a Cissa, ještě Malfoy. Tyto lidé se, ale nikdy nemohli považovat za mé přátelé. Chovali se ke mě asi tak jako k popelce v mudlovských pohádkách.
Jak už jsem se jednou zmínil chtěli jsme se stát příznivci samotného lorda Voldemorta. Což jsme později uskutečnili, tedy kromě Cissy, která stejně pomáhala. Znamení zla však nikdy nepřijala.
Já a Bell jsme se stali nejvěrnějšími smrtijedy. Ucházel jsem se o místo profesora v Bradavicích na postu učitele Obrany proti černé magii, (OPČM) které jsem nedostal, avšak jsem se stejně dostal do Bradavic jako profesor lektvarů.
Vyslech jsem kus věštby o vyvoleném, co jsem věděl předal jsem Panovi zla.
( vypravěčka by chtěla pododtknout, že zavidí Severusovi, protože se stal smrtijedem, ale také dostal mé vysněné místo v Bradavicích: lektvary. Ja vím že jste to nepotřebovali vědět, ale vypravěčka je hold člověk velice sdílný :) )
Řekl jsem Voldemortovi o mém vztahu s Lily a prosil jsem o milost pro ni. Voldemort se mi však vysmál: ,,Láska je k ničemu Severusi, nejlépe by jsi udělal kdyby jses všech citů zbavil"řekl s pobaveným úšklebkem na rtech. Jestli se tomu daly říkat rty.
Šel jsem ze svou prosbou za Brumbálem.
,, Severusi, proč by jsi chtěl ochránit jen Lily?"
,,Zachraňte celou její rodinu včetně Jamese." odvětil jsem rozhodně.
,, Dobrá tedy udělám co bude v mých silách"
Neudělal, stále mu dávám za vinu, že Lily umřela.
Později ten jeho vyvolený nastoupil do Bradavic. Byl stejný jako James. Stejná svině! Nesnášel jsem ho, nesnáším ho a vždycky ho nesnášet budu ! To bylo v roce 1991. A byl to asi můj nejhorší rok v Bradavicích. *kamenný výraz*
(vypravěčka by chtěla podotknout, že při přepisování originálu mě Severus významně požádal o kamenný výraz abych se trošku vžila do jeho role no a tak se stalo, že jsem ho tam napsala)
Brumbál mě požádal, abych chránil kámen mudrců. Jenže Potter a jeho kamarádíčkové ho očividně dokázali uchránit sami. I když to byli přihlouplé 11ti leté děcka, kteří uměli sotva kouzlit.
Pomáhal jsem tomu troubovi Lockhartovi při OPČM jako asistent. Při nějakém jeho přitroublém ,, Kroužku".
Když se vrátil jeden z těch pitomých pobertů, byl jsem vzteky bez sebe. *kamenný výraz* Byl to Lupin a dostal místo profesora OPČM. A já jsem mu samozřejmě zavíděl že ? Lupin se mi vždycky zdál divný, proč jednou za čas zmizí a nikdo neví kam. No, později jsem se dozvěděl, že Brumbál ví kam Lupin chodí a proč tam chodí. No ano je vlkodlak, ale předpokládám, že vám to čarodějka jménem Rowlingová už řekla. *otrávený pohled*
Díky za přečtení další kapitoly. Klarisa.
