Všechno

78 3 0
                                    

T: Já ti to vysvětlím...
K: Myslíš, že potřebuju vysvětlení k tomu, že jsi s ním... Bože. Týno, řekni mi jedinou rozumnou věc proč?!
T: Ale já s ním nic...
K: Týno nelži doprdele!
T: Sakra sedni si a poslouchej mě.
K: Fajn co mi nakecáš?!
Všechno jsem jí to řekla. O té rvačce. O té puse. Že jsme byli u něho. A o Jakubovi.
K: Zní to jak nějaká blbá pohádka, ale říkáš to věrohodně, takže nevím jestli ti mám věřit nebo ne.
T: To už je na tobě. Já ti všechno řekla...
K: Ttak já půjdu... A díky.
Vypadala, že mě něčím přetáhne, ale s klidem odešla. No a já jsem v pěkný prdeli. Jestli to někomu řekne.
~Kája~
Nevím jestli jí mám věřit. Já už jak to tak vypadá nevím vůbec nic. Zavolám Denči ať přijde, protože se potřebuju vykecat. Za půl hodiny tady byla a já jí úplně všechno řekla.
~Týna~
Nedokázala jsem být doma. Šla jsem ven a došla ke škole. Viděla jsem na hřiště kde se teď hraje fotbal, takže je tam i Janek. Nad venkovním hřištěm je takovej kopeček, sedla jsem si na něj a dívala se na ně. Fotbal mě celkem baví, protože já jako malá chodila do přípravky na fotbal. Táta mi pořád říkal, že to můžu někam dotáhnout, ale já se na fotbal vykašlala a začala chodit na atletiku. Tátu jsem zklamala a já taky nakonec zjistila, že atletika a takový sporty nejsou pro mě. Ale k fotbalu už jsem se nevrátila.
~Janek~
Po hodinovým tréninku jsem šel do šaten, kde jsem se osprchoval a převlíkl se. Nakonec jsem vyrazil do bageterie, kde na mě čeká Vilda. Cestou jsem viděl nějakou holku. Z dálky vypadala jako Týna nebo jí byla aspoň hodně podobná.

Jsem JENOM tvoje učitelka!.. Nebo něco víc? Kde žijí příběhy. Začni objevovat