Kapitola 1.

84 5 1
                                    

Nový začátek.

Jednohochladného lednového dne, chlapec jménem Peter Orlan zůstal doma sám, jelikož jeho rodiče museli odjet na poradu do sousedního města. Sám sebe se povzbuzoval ''Nikdo tu není, jsem tu sám, bohužel''. Sedl si ke svému počítači a začal hrát hry. Po nějaké chvilce se z kuchyně začali ozívat divné zvuky... Něco jako vrzání... Peter se bál jít dolů. Takže se zamkl ve svém pokoji a zase šel hrát. Po nějaké chvilce to už nebylo v kuchyni ale už na chodbě před jeho pokojem. Začal se oprvadu bát... Schoval se pod postel, a jen čekal... A najednou se začala otáčet klika od jeho dveří, Peterovi se rozbušilo srdce a popadl telefon. Ale bylo to na nic, telefon byl hluchý. Klika se otáčela pořád a pořád a pořád až po nějaké chvilce přestalo. Jenomže Peter nevylezl bál se natolik že tam zůstal skoro půl hodiny. Pak si řekl že to možná byla jeho kočka. Pomalu odemkl dveře a otevřel je. A pak zvolal ''Čičííí na čičičičíí'' a nic. Micka nikde, Micka by nikdy neodolala a přišla by. Peter už toho měl dost a šel se dolů podívat co se děje. Nikde nic... Ani Micka. Po pár minutách pátrání jí našel zamčenou v koupelně. A uvědomil si. ''Když je Micka tady zamčená, KDO MI SAKRA OTÁČEL KLIKOU?!'' A pak zakřičel ''AŤ SI KDO SI VYLEZ!'' Pak se ozval hlas, ''Zabiju tě.'' Peter toho měl dost. Popadl ostrý nůž který byl v kuchyni. A pak tam našel kousek papíru.

HoldHouseKde žijí příběhy. Začni objevovat