Freedom [DOKONČENO]

Chapter 24

Eren
Sobota
2.10
10:00

Otevírám pomalu oči. Nakonec jsem domů přišel až o půlnoci. Cítím se blbě, že jsem tam tak seděl a sledoval ho, jak spí, ale už to nevrátím.
Vezmu si do ruky mobil, který mám na nabíječce. Zapnu jej a vybafne na mě snad 30 zpráv a upozornění na nepřijaté hovory. Chvíli mi nedochází, proč by mě někdo takhle moc sháněl.
Otevřu zprávy. Mikasa... Já zapomněl na naše rande.

Soukromý chat uživatele/ky Eren Jäger s uživatel/kou Mikasa Ackerman

Eren <3: Promiň, že jsem nepřišel...
*Odesláno v 10:05*

Mik <3: Můžeš mi říct, kde jsi byl?! Tvoji rodiče jsou mimo město, takže jsem jim nemohla napsat, Jean nevěděl, kde jsi a Armin taky ne.
*Odesláno v 10:05*

Děkuji, Armine!
Nevím, co jí na to napsat. Podívám se na kalendář, který mám na nočním stolku, který hlásí dnešní praxe v nemocnici.

Eren <3: Byl jsem v nemocnici, potřebovali narychlo výpomoc a byl jsem tam až do noci. Vybil se mi telefon.
*Odesláno v 10:15*

Mik <3: Armin tam nebyl.
*Odesláno v 10:15*

Eren <3: Stačil jim jeden člověk a neřekl jsem mu o tom.
*Odesláno v 10:20*

Mik <3: Musíme si promluvit. Můžu přijít?
*Odesláno v 10:20*

Eren <3: Jo, jasně, ale ve 11:30 musím být v nemocnici.
*Odesláno v 10:21*

Mik <3: Za pět minut jsem tam.
*Odesláno v 10:22*

Pět minut?! To už musela být na cestě sem, jinak by tu tak rychle nebyla. Vyletím z postele a převléknu se. Znovu se podívám na noční stolek, na kterém leží kožený náhrdelník s klíčem. Dám si jej kolem krku a klíč schovám pod tričko. Nikdy jsem jej nepřestal nosit, krom noci.

Po tom, co se mi zvonek rozezní po celém bytě dojdu ke dveřím a otevřu je. Mikasa vejde a já za ní zavřu. Napětí se mezi námi dá krájet. Sedneme si na gauč a ona se nadechne.

,,Erene... Já nevím, co se s tebou děje, ale chováš se úplně jinak než před tím. Ani už se mnou netrávíš čas. Miluješ mě vůbec?"

,,Samozřejmě, že tě miluju. jen toho teď mám hodně."

Lžu. Zase. Její oči jiskří štěstím a naklání se pro polibek.

,,Co kdyby jsme si zašli na oběd, než půjdu do nemocnice?"

Zastaví se a jemně si odkašle.

,,Jo jasně."

Vstaneme a nachystáme se k odchodu.

***
12:00

Nikdy jsem se na praxe netěšil víc, než dnes.

,,Erene, jsi v pohodě?"

Zatřesu hlavou a kouknu na Armina.

,,Jo jsem. Asi."

Povzdychne si a ze dveří vykoukne do čekárny a zavře dveře.

,,Nikdo tu není, tak povídej."