Tolerance - Dokončeno

Kapitola 26

Nick:

Byly to už tři dny a Charli bylo hůř a hůř. Sice už spala a pokoušela se jíst, ale všechno hned vyzvracela. Navíc měla noční můry, čemuž jsem se vůbec nedivil. Neměl jsem jinou možnost, než zavolat mojí mámě.

"Nickolasi! Copak se děje? Dlouho si mi nezavolal." Zase použila moje celé jméno. Ví, jak moc ho nesnáším. "Nevolal bych, kdyby to nebylo nutný. Věř mi." Nebyli tu přes měsíc, proč bych se staral jak se mají, když oni se nezajímají o mě?

"Co se stalo? Něco ve škole?"

"Ne. Moje přítelkyně...." Zalapala po dechu a ani mě nenechala dopmluvit. "Tys někoho zbouchnul žejo?!!!"

"Bože ne! Můžeš mě poslouchat! Potřebuju aby jsi přijela, hned." Zdálo se, že přem,ýšlí. Jasně, jestli třeba nemá nějakou masáž, kterou bude muset přesunout! "Můžu tam být za dvě hodiny."

"Fajn, díky." Položil jsem telefon a vrátil jsem se za Charlie. Seděla na gauči a koukala se na So Undercovered. Hrála v tom ta píča Miley Cyrus, ale z nějakýho důvodu, ji měla Charlie ráda. Blázínek. "Miláčku?" Podívala se na mě a pokusila se o úsměv. "Dáš si pizzu? Myslel jsem, že si jí obědnáme a necháme dovézt." Sesunul jsem se k ní a stulil jsem si jí k sobě. Mmmm. Krásný. "Jo. Ale už žádná Hawaii." Musel jsem se zasmát. Poslední tři dny, jsme žili jenom o pizze Hawaii. Už druhý den si stěžovala. "Cokoliv. Vyber si. Cokoliv, co nebude s mořskou havětí. Toje nechutný."

"Vegetarianu." Líbnul jsem jí do vlasů a nechal se zaplavit její vůní. "Dobře." Vytáhnul jsem telefon a objednal nám. Taky jsem požádal o dvojitou dávku kukuřice. Charlie jí byla jako posedlá. Sakra! Uplně mě válcovalo to, že jsem věděl, co všechno má ráda a co ne. A tenhle dokonalej vztah se vyvynul z nenávisti a opovržení. Kurva. Zní to jak z nějaký reality show. Ale já jí fakt zkurveně miluju. Nemůžu si pomoc.

"Bude tu za dvacet minut. Nechceš se ještě trochu prospat?" Zakroutila hlavou, ale ustala si na mě. Viděl jsem, jak se jí klíží oči, ale nic jsem neříkal. Jen jsem se usmíval. "Nech toho."

"Čeho?" Lehce mě praštila do mé chvějící se hrudě a promluvila. "Směješ se mi."

"To bych si nikdy nedovolil miláčku. Jen zavři oči ano?" Přitiskla rty na mou hrud a chvíli je tam nechala, jako by se chtěla ujistit, že tu jsem. Objal jsem ji pevněji a nechal své rty, potulovat se po jejím čele. "Jsem tady miláčku." Zhluboka se nadechla a nechala se ukolébat do spánku. Díky Bohu. Většinou moc dobře nespala. Hladil jsem jí, aby i ve spánku věděla, že jsem tu, ale pak zazvonil zvonek. To musela být ta pizza. Do prdele. Nechtěl jsem jí budit, ale věděl jsem, že když od ní vstanu, bude vyšilovat.

"Pojďte dál!" Zavolal jsem. Dveře se otevřely a v nich stála moje matka s pizzou v ruce. Poslíček byl za ní a odcházel ke svému vozu. Cotu sakra dělala?

"Myslel jsem, že tu budeš za dvě hodiny." Podívala se na Charlie a na tváři se jí usídlil úsměv. "Je krásná."

"To je." Položila pizzu přede mě na stůl a sedla si do křesla. "Tak co se stalo, že si mi kvůli tomu zavolal?" Bože, kdybych nemusel, tak to neudělám. "Její otec jí bil a před třemi dny se jí pokusil znásilnit. Je to opilec. Charlie nechce podat trestní oznámení, ale kvůli tomu jsem nevolal. Vím, že jsi vystudovala psychologii a máš pár klientů. Myslím, že má postraumatický stres. Noční můry. Většinu toho co sní vyzvrací. Je celá roztěkaná a ... prostě takhle. Chci jí pomoc." Matka jen kývala hlavou a jako by přemýšlela.

"Promluvím si s ní a zjistím, jak špatně na tom je. Myslím ale, že by jste oznámení podat měli." Znovu se podívala na anděla v mém náručí a zakroutila hlavou. "On jí bil? Jak by někdo mohl být tak křehkou dívku?"

"Je to pojebanej čurák." Drtil jsem mezi zuby. "Pozor na jazyk Nikolasi. Stála jsem tvoje matka. To ovšem neznamená, že nemáš pravdu, tak se nerozčiluj."

"Neříkej mi Nikolasi. Nenávidim to." Protočila očima a přehodila nohu přes nohu. "Je to tvoje jméno, tak se s tím smiř." To opravdu nehrozí. Chtěl jsem jí něco odštěknout, ale Charlie se zavrtěla a zafňukala. Přiložil jsem rty k jejímu uchu a šeptal slova, která ji vždycky pomohla. "Pššt miláčku. Jsem tady. Miluju tě." Hledala po slepu mou ruku a když jí chytila uklidnila se. Nesnáším, když je takhle zničená. Mám chuť toho zkurvysyna zabít.

"Bože. Nikdy jsem si nemyslela, že tě takhle někdy uvidím."

"Jak jako? S holkou?"

"Ne. Zamilovanýho. Viděla jsem tě s tisíce holkama, ale nikdy né takhle. Uplně tě to pohltilo že?" Jen jsem kývnul a nevěnoval jí další pozornost. Díval jsem se na televizi na tu dívčí blbost a čekal, než matka odejde. Netrvalo to dlouho. Naštěstí.

Charlie:

Probudila jsem se když jsem pod nosem cítila vůni pizzy. Měla jsem pekelnej hlad. Rozlepila jsem oči a pořádně jsem se protáhla. "Ahoj." Zasmál se Nick, hladějíc mě po boku. "Jak dlouho jsem spala?"

Než mi odpověděl, přivlastnil si moje rty a jazyk. Líbal mě, žhavě a zároveň s láskou. Sakra, kdy se tohle stalo? Mezi nenávistí a mou frigiditou, nebo až u toho, když na mě koukal s chutí strhat ze mě oblečení? Odpověd mě nezajímala. Byla jsem za to ráda. Bylo to jako požehnání. Naposled mi skousnul ret a vložil maličkou pusinku do mého koutku, pak se odtáhnul. "Asi hodinku."

Cože?" Nehcápala jsem. Zasmál se a posunul si mě po těle nahoru, aby mě mohl obejmou za pas. "To tě ten polibek tolik odrovnal? Ptala ses, jak dlouho jsi spala Růženko. Byla to asi hodinka. Pizza nám už vychladla, ale vsadím se, že bude stejně dobrá." Hned jak jsem slyšela o jídle, vyškubla jsem se mu a otevřela krabici. Smál se jako blázen, ale já opravdu měla hlad. "Už zase se mi směješ." Řekla jsem mu s plnou pusou.

"To on dělá často." Otočila jsem se za tím neznámým hlasem a nadskočila jsem. "Charlie, tohle je moje matka." A DO PRDELE! Pustila jsem pizzu, oklepala si ruce a snažila jsem se stoupnout, nějak normálně. Bože. Takhle jsem potaka jeho matku? Zrovna když vypadám jako bezďák, jsem spocená a.... a polonahá! Měla jsem na sobě jen Nickovo tričko a spodní prádlo. Do háje!

"A-a-a... Dobrý den paní Weber, těší mě vás poznat." Zasmála se mým rozpakům a podala mi ruku. "Mě taky Charlotte. Ale říkej mi Susan prosím. Paní Weber mě dělá moc starou." Zasmála jsem se a jen kývla. "Vypadá to, že můj syn konečně našel někoho s kým chce doopravdy trávit čas. A co ty? Jak to plánuješ ty?" Te dopravdu nevím co má na mysli.

"Mami. Nech toho. Myslím, že se s Charlie naobědváme a pak si můžete priomluvit. Spokojená?" Kývla a odešla z místnoti.

"Co tím myslela?"

"Nic miláčku. Neřeš jí." Můj pohled žádal odpověd. Povzdechnul si a dal mi ji. "Jen chtěla vědět, jestli jsem pro tebe jen bohatej kluk na šukání, kterýho odpkopneš hned jak budeš mít dost. Neboj se, promluvím si s ní o tom." ANi náhodou! Jsem ted pekelně nasraná! Jak si tohle může myslet???? "Ne. Já si s ní promluvím." BV jeho očích byla vidět pýcha. A láska. Samozřejmně! :D