První den kdy jsme se poznali byl den, kdy jsme společně vstoupili natěšeně to té mučírny (školy). To jsme ještě samozřejmě nečekali, jaká utrpení a muka, ale i radost a zábavu tam zažijeme. Seděli jsme na lavicích obklopeny rodiči a čekali až řeknou naše jméno a zařadí nás do třídy. Ještě že některou nestrčili tenkrát do béčka, to by jsme ji jinak nepoznali a celým svým srdcem se navzájem nesnášely. Nezažili by jsme tolik srandy o přestávkách jako například v 1.-2. třídě jsme si hráli vzadu společně na koberci. V 3.-5. jsme hrávali na záchodech na šlapanou, po tmě jsme hráli se svítícíma hopíkami a dalších spoustu her. V 6.-7. třídě jsme společně chodili několikrát ven a ve třídě dělali hrozný blbosti. No a v 8. třídě po zájezdu do Anglie se náš život úplně změnil haha. Naše schovávání na obědě za sloup, neeee už jdou po schodech, schovejte mě, na chodbě jsme se roztřískali jen kvůli tomu, že jsme uviděli jednoho z našich hochů atd. No a pak přišla 9. třída. Hoši nám odešli tak jsme si začali hledat nový. Našli jsme, ale už to nebylo jako s našimi minulými hochy. No a pak jsme šli na střední a to už jsme se i my trochu od sebe odloučili, protože už jsme spolu nechodily do třídy. Ale zase začal boj o naše hochy zpátky na různých čajíčcích. A tady je příběh o náš a našich hoších.
ČTEŠ
Náš Příběh
RandomTento příběh je jen pro mé kamarádky, pokud jí nejsi, tak si to prosím radši ani nečti. Nepochopil/a by/s to. Haha bobci moji snad se vám to bude líbit.
