Náš Příběh

Anglie a naše seznámení s hochy

Všechny čtyři už natěšeně čekáme před školu na autobus. Mezitím si povídáme o tom jaký to asi bude, co chceme všechno vidět a jaký budou naše rodiny. Také jsme se ještě mezitím byli nahlásit k učitelce. Ta nám oznámila, že budeme sedět na sedadlech číslo třináct a já s Neou jsme se divili proč až tady, když jsme měli sedět vepředějc s Natt a Barb. Po chvíli mi došlo, že nám museli prohodit místa, ale už se to nedalo změnit ( furt říkam, že to byl osud haha ). Když konečně přijel autobus, tak jsme si šli sednout na svá místa. Po chvíli jsme zjistili, že budeme obklopeny samými hochy z devítek. No musím říct, že cesta byla velice zajímavá a byla sranda poslouchat co si povídají ( yes we know, že odposlouchávat se nemá, ale když ona to byla prdel hafity haf ). První den v Anglii jsme si moc neužili, protože jsme byli dost unavený a zrovna ten den jsme skoro furt museli chodit. Na večer jsme přijeli k našim rodinám ( my měli hodnou rodinu a Natt s Barb taky ). Ostatní dny v Anglii jsme si dost užili a byla to sranda. No a od Anglie se náš život změnil jen díky přehozeným sedačkám, protože jsme potkali naše hochy. Já Simona, Nea Mattyho a Natt Mikolase díky přání k narozeninám. Barb si našla hocha až v devítce, který se jmenuje Ali.