Fury's daughter (ff - Tony Stark)

(1) Jak to začalo

(Trailer viz. média)

**Před 6 lety**

Dneska slavím své 15. narozeniny, táta slíbil, že si na mě udělá čas, už se nemůžu dočkat. Můj táta je Nicholas Joseph Fury, přátely nazýván Nick. Je to ředitel tajné organizace zvané S.H.I.E.L.D. a nemá na mě moc času, proto se tak těším. Bojím se, protože za poslední dva roky jsme prohodili sotva 3 slova za den.

,,Tati? Jak jsi na tom?" zeptala jsem se, když mi to po několika tónech zvedl.

,,Straně se omlouvám Scar, dneska to nezvládnu, vynahradím ti to, slibuju" řekl táta výborně nacvičeným lítostivým hlasem.

,,Jasně, jako vždy!" típla jsem mu to a šla k sobě do pokoje. A sbalila si  věci do sportovní tašky. Už toho mám dost. Za všechno může S.H.I.E.L.D.

Na stůl jsem poloila kus papíru se vzkazem.

"Sbohem, nehledej mě, pokud nechce přijít o hlavu, jsi mi, nemáš na mě vůbec čas, vzdávám to. Odcházím a už se nevrátím, všechen vztek vyplaval na povrch a já jdu plánovat pomstu, k tvému největšímu nepříteli."

K papíru jsem položila klíče mobil i náramek, všechno, čím by mě mohl najít a klíče, protože už je nebudu potřebovat. Vzala jsem si tenisky bundu a zabouchla dveře. ,,Sbohem" pronesla jsem do vzduchu a vydala se k základně hydry, kterou jsem zahlédla na jedné z map na tátově stole.

Šla jsem temným lesem, nahánělo mi to trochu hrůzu. Jsem 15ti letá holka a čistou náhodou dcera úhlavního nepřítele. ,,Přicházím v míru" řekla jsem hned na dva strážné, kteří na mě mířili zbraní. ,,Šéfe, je tady Fury" ozval se jeden do vysílačky. ,,Sestřelit!" ,,Ne prosím, chci pro vás pracovat." ozvala jsem se.

,,Doveďte ji do mé kanceláře" ozval se znovu chlapík na druhé straně vysílačky. Jeden agent mě hrubě chytil a vlekl mě směrem do areálu. Rozžhavila jsem ruce (pomocí speciálních náramků) a spálila ho. ,,Zvládnu jít sama!" řekla jsem a pokračovala v chůzi. Hydrant si něco zabrblal, ale pak vstal a říkal mi kam jít, ale už se mě ani nedotkl.

,,Slečna Furyová, co vás sem přivádí?" ,,Prosím, říkejte mi Kayleiová, jméno Fury se mi hnusí. Ráda bych pro vás pracovala" odpověděla jsem s úsměvem. Ano, do Hydry jsem přila ve 15 letech a to dobrovolně. ,,To rád slyším, noví agenti se hodí vždycky. Já jsem Jeffrey, váš šéf" slizce se usmál. Podal mi ruku, potřásla jsem jí. ,,Odveďte agentku Kayleiovou do jejího pokoje" jen co to dořekl se u mě objevili agenti. ,,Následujte nás" řekli mi a vyšli z pracovny.

Ukázaly mi pokoj, nebyl to přepych, bylo to hrozné, nechci si raději ani představovat, co mají vězni. Navíc, šla jsem do toho dobrovolně, take si nesmím stěžovat. Napomenula jsem se a usmála se na agenty, ti odešli a já si odložila svoje věci.

,,Co děláš v mém pokoji?!" vytřeštil hrubý a hluboký hlas za mnou, nadskočila jsem hrůzou. ,,Jsem agentka Kayleiová, asi máme společný pokoj" vyhrkla jsem a otočila jsem se. Chtěla jsem podat ruku, ale on pokračoval v chůzi do nitra pokoje. Zabrblal něco ve smyslu ,,O tom si s Jeffreyem promluvím" ,,On má kovovou ruku?" zašeptala jsem si pro sebe. ,,Jo mám, jetě nějaké otázky?!" sakra. ,,Ne" špitla jsem.

Odložil bundu a zase odešel. Třískl dveřmi, asi byl fakt hodně naštvanej, že mu dali na pokoj holku. ,,Ty dveře mají kliku pokud vím!" zakřičela jsem na něj a usmála se.

,,To bylo divné" řekla jsem si pro sebe. Sedla jsem si na postel vybalila si oblečení do skříně. Lehla jsem si a snažila se usnout. Po chvíli do pokoje vrazila kovová ruka. Na postel něco švihnul a šel ke své posteli. ,,Hej! Nech toho kovová ruko!" křikla jsem na něj. Zvedla jsem se do sedu a koukla co to po mě hodil, byl to oblek s logem hydry. ,,Díky" usmála jsem se.

Tak jo, 1. Kapitola další knihy je tady. Tahle jeste taková kratší , úvod do děje. Snad se líbí. ❤